předchozí kapitola obsah následující kapitola
Martinovo lidské mínění a návrh učinit satana neškodným. Pokyn Páně
o dopuštění zlých děl satanových. Martinova plná moc spoutat satana.
1. Praví Martin: „Cožpak tento nevýslovný zlosyn nedá ještě pokoje!? Ó Pane, kdybych měl jen malou jiskérku Tvé všemohoucnosti, připoutal bych ho k nějakému světovému tělesu tak, že by pak byl jistě na všechny věčnosti co nejlépe zaopatřen; neboť nebude-li tato zlá bytost někde na věky uvázána, pak to na ubohých světových tělesech věčně nikdy nebude lépe vypadat nežli dosud!
2. Já myslím, ó Pane, že Tvé stvoření trvá ve skutečnosti přece již několik decilionů pozem-ských anebo dokonce slunečních let?!
3. Po všechna tato nepředstavitelně dlouhá časová období je a již před veškerým stvořením byl satan právě tak zlý jako nyní; všechny nekonečné a těžké zkoušky a tresty nepolepšily ho ani o vlas a příští věčnosti změní na něm právě tak málo, jako věčnosti uplynulé!
4. Proto myslím, že podle těchto mých předpokladů měla by být tato bytost na všechny věčnosti pevně připoutána na nějaké všech bytostí prosté světové těleso, aby pak veškeré ostatní stvoření mělo pokoj!
5. Neboť necháš-li mu, ó Pane, nadále určitou, i když velmi podmíněnou svobodu, nestane se v celé nekonečnosti věčně nikdy lepším, nežli je nyní a budeme s ním stále mít mnoho co dělat!
6. Ty, ó Pane, znáš ovšem poměry nekonečně lépe nežli našinec a víš, proč máš se Sata-nem tak nesmírnou shovívavost a trpělivost; ale jak já věc vidím je právě taková, jak jsem to předtím, ó Pane a nyní též vyložil! Ty zajisté učiníš, co bude z Tvé věčné lásky a moudrosti správné; ale já bych učinil to, co a jak jsem nyní před tebou mluvil!”
7. Pravím Já: „Milý synu Martine, ty mluvíš jak tě k tomu vede tvá moudrost; jiný by opět mluvil jinak; kdo však vidí do hlubin Mého řádu, ten bude mluvit tak, jako mluvím Já!
8. Řekni, co na tom záleží, když tato bytost někde něco zničí, jelikož my to přece můžeme znovu zcela napravit?! Cožpak jsi na Zemi nevychodil jeho školu a nebyl jsi sám celý obzvláště zničen?! A hle, nyní jsi opět na věky znovu vybudován!
9. Řekni, staráš se nyní ještě o to, jak se ti dříve v tvé zničenosti dařilo? – Ty pravíš, že se nyní o to ani za mák již nestaráš! Nuže, nestaráš-li se nyní o to již vůbec ani ta, tak se to také děje a triliony jiných tobě rovných!
10. Jsou sice velmi mnozí nemocní a mnoho trpí, - ale my jim nemůžeme pomoci; a budou-li opět zdrávi, budou ještě trpícími ze své dřívější nemoci? – Já myslím, že asi ztěží! Neboť kdo je úplně zdráv, zapomíná až příliš brzy, jak je nemocnému a proto také až příliš často má s nemocným a trpícím příliš málo soucitu!
11. A tak je také nyní s tebou! Ty jsi nyní zdráv na věky a necítíš nikdy, co je bolest, úzkost, hrůza! Ale ten, kdo je silně nemocen, pociťuje to velmi dobře!
12. Proto však my zdraví a mocní musíme, také mít dokonce s nanejvýš s nemocným Sata-nem náležitou trpělivost a to tím spíše, že nám Satan musí svou nanejvýš zlou nemocí dokonce sloužit!
13. Či myslíš snad, že souzený Satan může činit zcela svobodně, co chce? – Ó, - kdybys tak soudil, pak bys byl na velkém omylu!
14. Hle, může činit jen tolik, kolik je mu dopuštěno! Jeho vůle je sice veskrze zlá; ale bez Mého dopuštění ji nemůže uplatnit. Proč mu však mnohdy tu a tam dopouštím, aby něco ze zlé vůle uskutečnil, to nyní ještě nedovedeš pochopit; ale až nashromáždíš trochu více zkušeností z činnosti lásky všech nebí, nežli tomu mohlo být dosud, pak také poznáš mnohé, co nyní dáv-no ještě poznat nemůžeš!
15. Ale já tě nechci v tvém názoru mýlit! Chceš-li Satana upoutat, abys tím uskutečnil v celé věčnosti mír, nemám věru nic proti tomu! Já tě také vyzbrojím natolik mocí, abys mohl podle svého mínění ovládnout samého Satana a stane se, abys mohl svou vůlí úplně uskutečnit; ale dej pozor, abys nakonec pouta, kterými chceš Satana spoutat, až příliš brzy sám opět neuvol-ňoval ! – Čiň nyní co chceš - - sílu a moc k tomu jsem ti již dal!”
16. Praví Martin: „Ó Pane, budu-li jen mít sílu a Tobě to bude vhod, pak se s tím neřádem vypořádám! Ale jeden brat musí být přece jen se mnou!”
17. Pravím Já: „Nejen jeden, nýbrž Petr, Jan, Borem, Chorel a Uhron a Shonel tě tam do-provodí a to co nejrychleji! Neboť na dalekém středním pásu Slunce, právě naproti naším no-hám – tedy jaksi na dolní polovině Slunce – umínil si Satan způsobit velká zničení a výstředně to provádí; tam ho zastihneš plného vzteku, bolu a nejtěžší práce! Tam pak s ním učiň, co chceš a co za dobré uznáš! – Tak se staň!”
18. Praví Martin: „Děkuji Ti, ó Pane a Otče; s touto Tvou pomocí to již půjde! Proto, bratři, vydejte se jen rychle na cestu, jinak nám tento zloduch zničí ještě celou polovinu Slunce!”
19. Praví Petr: „Bratře, jelikož cestujeme co nejrychleji, jsme také nyní již na místě samém, aniž bychom pohnuli i jen jednou nohou, neboť v duchu je pohyb „zde a tam” jediný okamžik!
předchozí kapitola obsah následující kapitola