předchozí kapitola obsah následující kapitola
Petrův návrh na díky a prosbu. Uhronova odpověď
a významné odmítnutí prosebné modlitby k Bohu.
1. Praví Petr: „Všemohoucnost Páně jest Jeho věčný řád, z něhož jste vzešli vy, jakož i celá nekonečnost, kdyby vás chtěl Pán nyní zcela přetvořit, musel by také dříve přetvořit celý Svůj řád, což zajisté na věky nikdy neučiní, jelikož je tímto Řádem právě On Sám!
2. Hle, váš dosavadní život lze nazvat mimořádně nejvýš pohodlný a nejvýš bezstarostný. Nestojí vás nikde boj, nikde úsilí, námahu. Od narození až do vašeho vpravdě dobrovolného výstupu z tohoto vašeho tělesného života nevíte nic o nějaké značné nedokonalosti, proto také o žádném sebezapírání.
3. Víte dobře, že vy i s vaším Světem jste díla nejmoudřejšího božského Ducha, kterého proto také co nejvíce uctíváte, ale kdy jste Ho také ještě o něco zvlášť poprosili a poděkovali Mu za jedno z oněch velkých životních dobrodiní, která vám přece vždy v přehojné míře uštědřo-val?!
4. Hle, až dosud jste žili jakoby na něm úplně nezávisle; bylo by snad od vás příliš požado-váno, kdybyste budoucně svolili a chtěli na něm poněkud více záviset, nežli tomu bylo dosud? – mluv nyní opět, s změř i přesně své rozhodnutí!”
(19. srpna 1848)
5. Praví mudřec: „Příteli, to ovšem chceme! Zejména co se týče naší nejpovinnější vděč-nosti chceme vynaložit zajisté vše možné, abychom ji za tak mnohá a velká dobrodiní a aby-chom ji svatému velkému Dárci tak nesčetných nejlepších darů za základu našeho života osvědčili; ale stran prošení, musím se ti vyznati, že s tím nemohu být naprosto srozuměn, jeli-kož každou prosbu považuji a považovat musím za nutnou urážku božské moudrosti.
6. Neboť prosbou k Božství zřejmě přece doznávám, že jsem rozumnější nežli Bůh a proto poznávám anebo chci poznávat, čeho je mi zapotřebí, jaksi lépe nežli Pán Sám! Myslím, že něco takového by si nemělo troufat a si osobovat ani samo dítě Boží, neřkuli teprve jiný tvor!
7. Dále každá prosba zdá se mi býti také jakoby zdvořilým bojem, kterým by tvor chtěl potřít určitou tvrdost a takřka svéhlavou nemilosrdnost v Tvůrci a takto nad Ním zvítězit!
8, Vskutku příteli, dříve nežli bych se odvážil přijít s prosbou k nejmoudřejšímu Tvůrci, kte-rou bych Mu zřejmě vylíčil, že znám své potřeby lépe nežli On a dříve nežli bych prosil za ostat-ní a tím Mu ukazoval, že jsem zřejmě lepším a milosrdnějším nežli On, raději bych nechtěl žít! Ó příteli, jaká by to byla úcta před Bohem, věčně nejvýš nejmoudřejším a nejvýš všemohoucím Duchem?!
9. Proto má odpověď na tvůj návrh je tato: Od nynějška chceme na věky jako si dosud ve všem zcela záviset na Něm, protože je nemožné záviset na někom jiném! Rovněž tak mu chceme a také Mu budeme věčně z nejhlubšího základu života neustále za vše děkovat, jelikož každý dar z něho a od něho považujeme za neskonale dobrý a jako takový jej také co nejhlou-běji uznáváme; ale prosit za něco Pána nechceme a nebudeme, jelikož až příliš dobře víme a poznáváme, že Pán nekonečně lépe poznává, čeho je nám všem třeba a nemá zapotřebí, aby-chom Ho teprve my, vůči němu bídní a sotva zpola žijící tvorové, nějakým bezvýznamným mnou prosbou upozorňovali. A tak budiž také od nás věčně daleko, říkat Mu totiž takovou prosbou, že je krutý Bůh a že má takovou slabost, která může být teprve prosbami tvorů uvede-na do správného řádu!
10. Příteli, my všichni si vážíme Boha, nejvyššího Ducha, nekonečně vysoko a máme příliš svatou, nanejvýš vznešenou představu o Jeho nejdokonalejších vlastnostech, než bychom se kdy mohli tak hluboce zapomenout a chtít přijít s prosbou k Tomu, který nás bez naší prosby stvořil tak dokonalými, jak nám bylo třeba!
11. Děkovat, ano věčně děkovat budeme a chceme Mu za všechna nekonečně mnohá dob-rodiní a dary, z nichž je právě tak velký a svatý, že budeme sotva kdy s to ve vší úplnosti jej ocenit; ale – jak bylo nyní již důkladně ukázáno – prosbou se nechceme a nebudeme na Něm zajisté na něm, přesvatě Nejdokonalejším prohřešovat!
12. Učiň nyní co chceš; ale sotva se ti i vší tvou moudrostí podaří naladit nás k tomu, aby-chom se také budoucně pustili do proseb! – To by musel Pán Sám výslovně od nás žádat! Ovšem proti vůli Boží se nemůže žádný tvor stavět; ale při naší svobodě zůstaneme také svo-bodni a učiníme, co před Bohem a před anděly poznáváme za správné!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola