předchozí kapitola obsah následující kapitola
Hluboce rozčilující dojem kázání Martinova
na Slunečňany. Rozmluva Uhrona s Martinem.
1. V tom přistoupí moudrý Uhron a praví: „příteli, já vím, že nám sděluješ pravdu; ale co s tím chceš? Chceš tyto národy popudit proti Bohu? Věru, zde je všechna má moudrost u kon-ce, a já nemohu pochopit ani tebe a ještě méně Boha! Jaký řád může být?
2. Já znám nebesa a znám také pekla mnohých Světů i s oním vašim Světem, ale pravím tobě, tu není žádné peklo horší nežli tvá Země. Proto tě prosím, mluv o něčem jiném, sice po-bouříš všechny národy proti Bohu, kterého dosud nadevše chválili a uctívali!?
3. Praví Martin : „Příteli, hleď, každé věci a všechny bytosti je nutno řešit od Pána, otevřeně anebo potají podle určitého úkolu; jenže je tu rozdíl jak se věci řeší.; my bytosti ze své vlastní svobodné vůle věci řešit nemůžeme! A tak ať následuje v mé řeči cokoliv, já nekonám nic nežli to co Pán chce; A tak můžete vždy dále poslouchat, neboť s touto věcí nejsem ještě u konce!”
4. Praví mudřec:můžeš ve své řeči vždy dále pokračovat; ale jest jen otázkou v jakém zájmu a ke koho prospěchu a užitku? Ty ovšem neztrácíš ani nezískáváš jistě nic tím, zda my, jakožto čistší bytosti a obyvatelé tohoto Světa víme anebo nevíme, jak to dopadá na tvém a my nezískáme jistě také nic, jestliže naším smyslům přiblížíš špatnost svého Světa více nežli je to naší moudrosti možno učinit pohledy do vlastních poměrů tvého Světa; za to však můžeme při tvých výkladech o strašném soudním stavu tvého Světa utrpět naprostou škodu, a to takového druhu, že by se dala opět těžko nahradit!
5. Proto soudíme takto: jelikož jsme obdrželi od tebe bez toho již až příliš obsáhlé vylíčení o nejhorších poměrech tvého Světa a podle našeho spravedlivého závěru dovedeme si až příliš snadno představit, že na tvém Světě jsou asi jistě ještě mnohem ještě horší věci a poměry, pro-to že všechny podmínky jsou k tomu právě tvými výklady dány před naše oči, myslím, že by bylo úplně zbytečné, abys nás ještě déle trápil s něčím, oč se vlastně můžeme tím méně starati již proto, že nejsme naprosto schopni poměry tvého Světa měnit, a také skutečně nikdy nebu-deme ochotní, anebo dokonce snad si nebudeme přát, aby onen nejšpatnější řád tvého Světa byl zde přijat. A tak myslím, že bys mohl nyní na tvém místě nechat mluvit svého bratra Petra; snad přijde s něčím lepším!
6. Kdybys měl snad v úmyslu obžalovat před námi Boha, svého a našeho Tvůrce, zda jedná správně, či nesprávně, pak bych tě musel se vší vážnosti politovat! Co bychom mohli my, nej-bezmocnější tvorové pořídit proti nanejvýš nekonečné a nejvýš neomezené všemohoucnosti Tvůrcovy, kdybychom také skutečně poznávali, že s lidmi tvého Světa také snad ještě poznávali nespravedlivé nakládání: Vždyť On jest zajisté jedině Pánem, v Jehož velké ruce Vůle spočívá celá nekonečnost!
7. Dejme tomu, že by skutečně mezi nesčetnými myriádami Svých Světů zřídili jen jeden který by byl pouze hříčkou Jeho nálad; řekni, kdo by Ho mohl volat k odpovědnosti?! A kdyby ses odvážil to učinit, myslím, že bys tím mohl vynutit od něho ospravedlňující odpověď?! Já myslím, že On je a zůstává věčně zcela jedině Pánem a koná, co chce! Komu chce být dobrý, tomu je dobrý, koho chce však zavrhnouti, toho také může zavrhnout, - ať by se nám to zdálo správné anebo nesprávné!
8. Kdo by Mu mohl vstoupit do cesty a zabránit, kdyby nyní chtěl tento náš Svět okamžitě zničit a nebo kdyby na nás poslal myriády nejstrašnějších trapičských duchů a nechal nás eony času trápit?! Co bychom mohli k zabránění takového soudu proti němu postavit?!
9. Já myslím, že Bůh, který je nyní mezi námi viditelný, je jediným Pánem všech Světů ne-bes a také pekel; Jehož všemohoucnost však ručí za Jeho ve stejné míře nekonečnou moud-rost! On zajisté vše nejlépe ví a poznává, proč sem tam dopouští leccos, co naše moudrost těž-ko kdy pochopí, proto se také co nejochotněji podrobíme Jho vůli a Jeho řádu a já jsem pře-svědčen, že po špatné cestě nepůjdeme! – nejsi se mnou srozuměn!?”
10. Praví Martin: „Jsem! Ale právě z tohoto tvého důvodu, že to je vůle Páně, musím mluvit, ještě dále; neboť také v tomto musíš respektovat Jeho vůli!”
11. Praví mudřec: „Je-li tomu tak, pak ovšem mluv v Jeho jménu jen dále; budeme tě po-slouchat!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola