předchozí kapitola obsah následující kapitola
Martinovo kázání ke shromáždění slunečních lidí.
Život kříže na Zemi podmínkou dosažení dětství Božího.
1. Po těchto slovech se obrátí Martin k obci a praví: „Vy všichni, kteří jste zde při této mimo-řádné příležitosti shromážděni, abyste slyšeli slova života z úst mých a nakonec i z úst Pána Samého, dejte si především říci, abyste se nedali rušit, bude-li vás zlá bouře ohrožovat a je to právě Týž, s kterým jste mě všichni předtím viděli, ačkoliv neslyšeli mluvit.
2. Sám tento jedině pravý, věčný Pán a Tvůrce vší nekonečnosti dal mně pro vás všechna nejúplnější ujištění, že před vašima očima co nejmocněji potrestá onoho zloducha, kdyby se odvážil chtíti svou zlou hru ještě dále provozovati, jelikož tedy máme od něho Samého takové ujištění, budeme také beze vší bázně ve vší trpělivosti vyčkávat, jakou milost nám Pán udělí!
3. Já však, který nyní mluvím, nejsem naprosto žádným mudrcem ze sebe, nýbrž vše, co vám nyní povím, povím vám z Pána, slovy nikoli vznešenými, nýbrž zcela prostými. Proto také nic vznešeného neočekávejte, ale za to tím více pravdivého a dobrého: neboť dám vám, co mám, a tak poslyšte tedy mě!
4. Drazí nynější druhové milosti, milosti mého Boha a vašeho Boha, mého Pána a Otce a vašeho Pána a nyní také vašeho Otce! Všemohoucí nejlepší vůle právě tohoto jednoho Otce vyzbrojila vás všechny již od prvopočátku na tomto vašem přenádherném Světě tolika před-nostmi, že jich nelze uvésti ve zcela žádný poměr naproti obyvatelům mé Země.
5. Vy jste svou postavou krásní, ano jste tak krásní, že my obyvatelé Země si nedovedeme představit ani nejčistšího světelného anděla krásnějším! Mimo to, máte volně ponecháno trvání vašeho pozemského života, takže, každý z vás může žít jak dlouho chce, a rozdíl mezi vaším přirozeným životem a vaším posmrtným duševním životem je tak nepatrný, že je téměř jedno, kráčíte-li s tímto svým tělem anebo bez něho! Vidíte zesnulé a mluvíte s nimi kdykoli a jak často chcete, a můžete také dokonce mluvit a jednat s námi nyní zcela čistými duchy, jako byste již zcela žádného těla neměli!
6. Jak vše zcela jinaké je to na onom tvrdém Světě, na kterém jsem kráčel v těle já a všich-ni, kteří jsou zde se mnou! Přirozený život je sice ovšem neurčitý, ale při tom nicméně velmi krátce udržovaný a vyměřený. Řekne-li někdo z vás: „Já jsem mlád!” Byl by u nás již nesmírně stár, neboť vím, že v tomto shromáždění jsou také velmi mnozí, kteří by podle našeho počítání na Zemi měli stáří několika set let, a to jsou u vás ještě mladí lidí, zatím co by u nás byli již opravdu báječně staří!
7. U vás jsou však lidé také tak staří, že jsou podle našeho počítání času téměř již starší nežli veškeré lidské pokolení na mém Světě! Ano, zde jsou také tak staří dosud v těle žijící lidé, kteří jsou snad ještě tisíckrát starší! Jak velké, důležité – a mohlo by se dokonce říci – jak svaté zkušenosti takoví lidé zajisté učinili a jak velkého rozmachu nabývá zajisté vaše duchovní vzdě-lávání po boku tak vysoce zkušených učitelů a jak hluboko zapouští zajisté přenádherné kořeny vaše moudrosti.
8. Ale na našem světě sotva člověk začne chápat co je to život, bývá již co nejbolestněji usmrcen, musí ze špatného těla, - zda k nějakému životu anebo smrti, to se sotva někomu oznámí. Krátce, člověk musí opustit vše, cokoli si nějak vydobyl, - ať je to čest, sláva, lesk, ctnost, věda, moudrost, na to Pán nebere nikdy ohled! Nýbrž když tajný anděl, anděl zhoubce a anděl mučitel přijde a vrazí člověku tajně meč do srdce, pak je již konec.
9. Člověk musí zemřít beze vší určité naděje na odplatu! Neboť život po smrti těla záleží u nás podle tradiční nauky pouze ve víře a naději, ale téměř nikdo ještě nemá jako vy zde, určité-ho vědomí, věčného života, ve svém tělesném životě. Považte, jaká je to výhoda pro svobod-ného člověka, je-li jako vy zde, pánem svého života! Jak se může ze všeho vydobytého těšit a jak svobodně všech nesčetných výhod života požívat!
10. Vy můžete s dušemi svých od vás tělesně odloučených bratrů mluvit a můžete je také stále vidět, jakoby nebyli nikdy zemřeli, u nás ví sotva desetitisící, zda je ještě po tělesné smrti nějaký život, a jaký je – a přece je povinen obětovat vše pro život, který tak mnozí nikterak ne-znají nemajíce ani tušení, že nějaký takový život, jest, a ti, kteří v něj věří, nemají ani nejslabší-ho náznaku mimo několika neudržitelných bájí – v čem tento život záleží anebo má záležet!
11. Považte, jak nevypočitatelnou předností to je, když nějaký tvor je tu už od počátku jako pán života!
předchozí kapitola obsah následující kapitola