předchozí kapitola obsah následující kapitola
Martinova sklíčenost a zoufalství!
Petrova domluva a napomenutí.
1. Praví Martin velmi zamyšlen: „Tedy – ještě stále zkoušky, a zkoušky?! Tedy pouze pro mě toto vše! . Ó Bože, ó Bože, kdy už jednou bude těmto zkouškám konec?”
2. Já budu asi tak dlouho zkoušen, dokud nebudu dosti zralým ne pro nebe, nýbrž pro pek-lo?! Nyní asi musím tolik nebeského okoušet proto, aby mně pak připadalo peklo tím hrozněj-ší?!
3. Jak často jsem již slyšel že se mi řeklo: „Martine, milý bratře, jsi dokonalý! Jsem-li tedy dokonalý, mohu a musím tedy být pro vlastní nebe ještě více nežli dokonalý?
4. Ó Bože, kdybys mě raději věčně nikdy nestvořil, pak by bylo mé nic blaženější, nežli toto mé bytí ze samých zkoušek mezi nebem a peklem!
5. Nyní sice vím, jak jsem na tom a za to. vděčím tobě, milý Petře; ale také ti pravím: tímto tvým odhalením jsi už také na mně jednou ranou všechny zkoušky ukončil! Nyní můžeš přede mnou dát vykračovat anděli nebo ďáblu, to mi bude také zcela jedno, jako mé budoucí bytí ane-bo nebytí, anebo nebe anebo peklo! Neboť jsou-li také to ještě zkoušky a já budu jen ustavičně zkoušen, pak ze žádného dalšího života nic nemám!
6. A probůh, tys předtím mluvil o holém měsíci! Ó, přesaď mě tam jen rychle a to na věky a tam budu šťastnější nežli zde za těchto ustavičných zkoušek, z nichž nyní až příliš jasně musím poznávat, že vzdor tomu, že jste kolem mě vy prvá knížata nebes i s Pánem, jsem veden místo k nebi jen do pekla!
7. Ale buď tomu jak buď; jak jsem již pravil : přiveďte mně sem anděla nebo ďábla, mně to bude vše jedno; neboť od nynějška chci být němější nežli kámen!”
8. Praví Petr: „Bratře, zanech toho ostnu. Neboť je smrtí, kterou v sobě přináší smilstvo těla; jeho jméno je hněv, proto také děti těla slují „děti hněvu”! – nyní však už jdou také všichni ven! Proto buď klidný, tvá vážnost ti prospěje!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola