předchozí kapitola obsah následující kapitola
Pán a tři pro lásku zralé dcery sluneční. Milostná scéna.
1. Po tomto vyzvání se obrátí Martin k oněm třem a praví jim: Nuže, nejmilejší dcery, jsme na pravém místě; vylijte tu svá srdce, jak jsem vás tomu učil a jak toho žár vašich srdcí vyžadu-je!”
2. Po těchto slovech Martinových rozpřahnou ony tři rychle své překrásné paže a chtějí Mně padnout ihned na prsa.
3. Já však jim poznamenám řka: „Milovaná dítka, ještě se Mne nedotýkejte, jelikož jste do-sud v těle; neboť to by vaše tělo usmrtilo! Až budete však zbaveny těl, budete se Mě beze vší škody smět dotknout a uchopit! Já jsem Duch, nejdokonalejší Duch; proto se Mne mohou dotý-kat jen dokonalí duchové!”
4. Praví ony tři: „Vždyť tento tvůj bratr je přece také duch – a hle, my jsme spočívaly na jeho prsou a učily se tu poznávat lásku a neuškodilo nám to! Jsi-li ty, převznešeným Mistrem a Pá-nem svých bratrů a ještě dokonalým Duchem, pak se domníváme, že nám to ještě méně uško-dí, budeme-li na Tvých prsou okoušet ještě větší měrou přesladkou lásku a tak se lásce zcela oddávat!
5. A co na tom, budeme-li zbaveni těl?! Je zajisté lépe milovat bez těla, nežli být s tělem vy-hoštěn z lásky! – Ó pohleď na nás a pociťuj jak velice trpíme, nesmíme-li tě podle touhy svého srdce milovat!”
6. Pravím Já: „Má milá dítka! Milovat Mne ze všech sil smíte, - láska nebudiž vám zadržo-vána; ale jen dotýkat se Mne ještě nesmíte, protože by vám to uškodilo! Ale je-li vaše láska již tak prudká, že by vaše těla mohla téměř rozložit, pak se můžete dotknout Mých nohou, neboť Má prsa by byla pro vás příliš vřelá!”
7. Po těchto slovech se vrhnou ony tři ihned opět k Mým nohám, obejmou je svýma přeněž-nýma rukama a praví pak přeněžným a rovněž ladným hlasem: „Ach, ach, jaká nekonečná slast! Ó kdyby ty mnohé eony naších bratrů věděly, jak nesmírně sladká je láska, daly by všechnu svou moudrost ze jedinou kapku této lásky!
8. Ó přenádherný Pane a Mistře svých bratrů! Proč, proč my lidé tohoto velkého nádherné-ho Světa nevíme nic o lásce! Proč se musíme rýpat jen ve věčně nikdy zcela nezbadatelné moudrosti nebes věčného Praducha a při tom nikdy neokusit, co je to láska, přesladká láska?!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola