předchozí kapitola obsah následující kapitola
Martin v kleštích moudrosti. Petrova povzbuzující přípověď.
Martinova dobrá odpověď na otázky slunečních dcer.
1. Po této jejich odpovědi Martin zcela zrozpačitěl a nedovede nyní již ze sebe vypravit ani slabiky. Jen u sebe si zcela tiše mumlá: „Tak, tak, tak, tak – nyní je to pěkné! – Nyní leží svině úplně ve své louži! – Co mám nyní říci? Mají pravdu ve všech bodech a já jsem naproti tomu ve všech bodech oslem a volem – nota bene ještě s kloboukem moudrosti na hlavě! Ó, to se k sobě velmi pěkně hodí! Ony mně přichází vstříc s druhým takovým kloboukem! To je stále lepší! – „Bratři, milí bratři, nevytrhnete-li mě z této louže, pak na každý způsob propadnu!”
2. Praví Petr: „Bratře, měj jen strpení a snášej tuto moudrou zkoušku, pak se to vše velmi brzy zlepší! Přemýšlej jen opět; však se už zase nějaká odpověď najde! Jen zůstaň stále váž-ným a mnoho nesmlouvej, nýbrž obhajuj důkladně to, co postavíš a mluv jako učitel, pak se již s tímto předvojem dostaneš všude! Se zadním vojem to bude dopadat ovšem poněkud ohnivěji; ale bude-li toho velice zapotřebí, pak ti již pomůžeme; proto buď jen zmužilý a nemalomyslň; vše půjde dobře!”
3. Praví Martin: „Bratři, jak to u sebe pociťuji, nebude u mě mnohem více vzácného násle-dovat; neboť svou skříň moudrosti jsem již vyprázdnil! Že lásku musí nutně následovat moud-rost, to je nyní nadmíru jasné a těmito třemi divuplnými bytostmi je to vylíčeno tak správně a spořádaně, že proti tomu nelze ani dost málo namítat: nemohu jim tedy také zcela nic namítat a nic jiného učinit, nežli dát jim úplně za pravdu. Či víš snad o něčem lepším?!”
4. Praví Petr: „Ano, ano, to je již správné, to je správné jak na Zemi tak také i v nebi; ale nicméně nesmíš se tak příliš snadno již po několika moudrých řečech vzdávat, neboť také tvé vědy se dají hájit! Proto, jak bylo řečeno, jen trochu přemýšlej a brzy se ti dostaví nějaká velmi dobré odpověď!”
5. Martin nyní přemýšlí a přemýšlí, co by nyní měl říci a po poněkud delším přemýšlení na-lézá vážnou větu, která ovšem za poslechnutí; uspořádá ji a praví pak: Ó, přenádherné dcery velkého Slunce! Vaše řeč je zajisté velice moudrá a co nejlépe uspořádaná; ale nicméně ji chy-bí něco, co by vám sice mohlo připadat nanejvýš nepatrným, pro mě to však není nic nikterak nepatrného!
6. Poslyšte jelikož vy skrze vašeho mudrce víte, čemu učil velký Boží Duch na mé malé Zemi a také víte, jaká je tam přirozenost všech tvorů, divím se velice, že také nevíte, co mluvil Pán Ježíš, který tu je vaším pravěkým velkým Duchem, ještě při jiných příležitostech k nám Svým dětem!
7. Hleďte, jednou k němu přinesly matky svá dítka a jelikož tím povstala tlačenice, postavili se proti matkám domněle již velmi moudří učedníci a bránili jim, aby se přiblížili k Pánu. Jelikož to však Pán hned zpozoroval, pravil učedníkům; „Nechte maličké a nebraňte jim přijít ke Mně; neboť jejich je Království nebeské! Vpravdě, vpravdě pravím vám, nebudete-li jako tito maličcí do Mého království nevejdete!”
8. Jestliže však Pán stanoví těm, kteří již byli moudří, za podmínku dosažení Království ne-beského dětství, které ještě nemá žádné moudrosti, pak nechápu, že můžete považovat moud-rost za něco tak velkého a že jste jak se zdá přesvědčeny, že se může člověk teprve po přijetí vaši ceny moudrosti stát způsobilým pro Království nebeské?! Já myslím, že nauka Boží je snad nad nauku vaši povznesena a je naprosto pravdivá?!
9. Ovšem moudrému Nikodémovi řekl Pán, že chce-li vejít do Království Božího, že musí být napřed znovuzrozen; ale tím Pán nemínil vaši moudrost, kterou onen Žid beztoho již měl, nýbrž nevinné dětství, které je čistou láskou! Tak rozumím také já slovu Páně a přidržuji se pouze lásky a všechnu moudrost přenechávám jedině Pánu; a hle, proto také jsem u Něho, - zatím co bych byl bůhví kde, kdyby Pán hleděl na mou moudrost, které vlastně vůbec není!
10. Jsem tedy také více nežli přesvědčen, že hřeší každý, kdo by se chtěl honosit před Bo-hem moudrostí; je-li však srdce prostého člověka naplněno jen láskou k Bohu, pak má v sobě také již nejvyšší cenu života, která mu připravuje Boží dětství. Má-li tedy tuto cenu, řekněte, k čemu má mu potom sloužit cena vaše?! Proto vám nyní říkám naposled: Já vaší ceny moud-rosti nepotřebuji, neboť dávno již mám co potřebuji!
11. Hleďte však také vy, aby vám byla dána údělem cena má, pak budete všechny vyhláše-ny za šťastnější, nežli jste nyní ve svém pouhém lesku moudrosti, z něhož vzdor vaší nevystiž-né kráse vyzírá tak málo lásky! – Mluvte tedy, máte-li ještě co říci; ale na odpověď ode mě již nečekejte! Neboť jen jednoho je zapotřebí a to je láska; všechno ostatní dává mi Pán, kdy toho potřebuji!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola