Kapitola 100.

Domluva a pokyny Páně biskupu Martinovi o jeho chování.

1. Pravím Já: „Zda jsem ti nedal Borema za vzor!? Proč tedy musíš neustále tlachat a pro nic za nic mluvit?! Nyní, ježto ses dostal mluvením do tísně, chtěl by ses opět z ní čestně do-stat; ale hleď, ta věc nepůjde tak snadno, jak do domníváš!

2. Číňanka je nyní Mým nutně obdivuhodným dílem s tvými řečmi velice vzrušena; její srdce věští Mou blízkost a její duch se stává bdělejší a bdělejší a ty jsi jí mimo to ještě vysvětlováním, že chápeš nyní ihned i nejjemnější pokyny Lamovy, uvedl srdce i hlavu do žáru ještě prudšího! Jaký div, že nyní na tebe tak neodbytně naléhá?! Ale co sis sám nadrobil, to si sám sněz!

3. Já jsem tě už jednou upozornil, že budeme mít s touto Číňankou ještě dosti práce; avšak ty jsi to neuznával. Protože jsi však nyní děláním se důležitým předčasně vyvolal onu kritickou záležitost, bojuj tedy i nyní jako muž a hleď tuto záležitost s Chanchah uvést opět do pořádku, zatím co Já budu zpracovávat ostatních sto Číňanů; až budou oni v pořádku, pak již také učiním opět náležitý pořádek s Chanchah! Jdi tedy a učiň tak!”

4. Martin se nyní škrábe za ušima a po chvíli praví: „Ó můj P--, ouha, málem bych se byl opět podřekl! Ó můj bratře, nevadí-li to Tobě, budu smět činit vše podle svého dobrozdání – ovšem pod Tvým skrytým vlivem, - pak budu s touto Číňankou zajisté asi brzy a snadno hotov!”

5. Pravím Já: „Čiň co a jak chceš, ale tuto záležitost s Číňankou Mně musíš dát rozhodně opět do pořádku!”

6. Praví biskup Martin: „Ano, kdybys tak, ty můj P - - Bratře, jsem chtěl říci, - pak tu věc s Chanchah již vybojuji! Jsem aspoň rád, že jsem nyní dostal trochu více odvahy, bez níž by se mi asi velmi špatně dařilo!”

7. Praví Borem: „Bratře hleď však jen, aby tě nakonec tvá odvaha nepřešla! Já nyní již pře-dem tuším, jak asi ta věc dopadne a přeji si jen, abys nepochodil špatně s Číňany, v nichž za-vládá stoický duch, je jednání velmi choulostivé; neboť když ty kde řekneš jedna mají oni proti tomu sto! Rozumíš tomu?

8. Tato Chanchah je sice vzácně čistá bytost plná pravé východní oheň sršící, ambrovým éterem vonící spanilostí, avšak při tom všem je to v nejúplnějším slova smyslu přece jen Číňan-ka; proto buď v každém slově neobyčejně opatrný, jinak se ti stane nejvýš nesnesitelnou vší v kabátě a budeš mít co dělat, aby ses jí po dobrém zbavil!”

9. Praví biskup Martin: „Ano, ale co tedy mám dělat?! Něco se zde přece musí stát?! Ale co? Hle, to je ovšem zcela jiná věc! Pokusím se však o to a uvidím, zda nebudu s to uvést to s ní podle požadavku (po tichu) Pána do pořádku!”