předchozí kapitola obsah následující kapitola
Slova Páně o podstatě a působení Lamově!
Zázrak stromu. Napomínání k opatrnosti.
1. Pravím Já: „Ó Má nejmilejší Chanchah! To ti mohu ve vší stručnosti říci a tak tedy poslyš! – Hle, jelikož Já znám Lamu tak dobře, jako On Sám Sebe zná, pravím tobě: Co se týče plození a tvoření, je to velkému Lamovi skutečně něco snadného, což sotva pochopíš; neboť On k jednou pojaté ideji může jen ze Své vůle říci: Staň se! A je tu pak již vše, co chce, - asi tak – dej nyní dobrý pozor! – jako když Já si nyní v Sobě myslím, aby zde před námi stál krásný strom, obsypaný nejlepším ovocem! Anebo představ si ty nějaký strom, na příklad velmi krásný strom fíkový! Máš je již?!”
2. Praví Chanchah: „Ano, ano, já si nyní myslím takový strom, jaký stál v zahradě mých ro-dičů!”
3. Pravím Já: „Nuže dobře, dej nyní pozor! Já si nyní myslím také na týž strom a pravím stejně jako Lama k tomuto myšlenému stromu: „Staň se!” A hle, fíkový strom již stojí nyní před námi i se zralým, dobře poživatelným ovocem!
4. Pohleď, jako Mně bylo snadno podat zde tobě živoucí příklad, právě tak snadno je Lamo-vi stvořit věc jednu jako nekonečně mnoho věcí; ale ne tak snadno je Lamovi vytvořit lidi tak, aby byli tak svobodní a dokonalí jako je On Sám; k tomu patří již trochu více nežli pouhé vše-mohoucnosti; ale i když je to těžší, přece však je to Lamovi všechno možné!
5. Nuže, Má nejmilejší Chanchah, rozumíš nyní tomuto Mému vysvětlení?! Tento fíkový strom ti však jednou provždy daruji; nikdy ti neuschne, nýbrž ponese ti vždy nejhojnější a nej-lepší ovoce!”
6. Chanchah je nyní všecka zaražena a pro samý úžas nemůže ze sebe dostat ani slova; zároveň zkoumá hned Mne a hned zase fíkový strom. Tento zázrak však současně přiláká všechny ostatní hosty, takže nám netřeba chodit k nim; všichni jsou naplněni úžasem.
7. Také biskup Martin pozoruje zcela překvapen strom a praví: „Ó Bratře, vím dobře, že je Ti snadné stvořit takovýto strom, ale nicméně mě přece jen nyní obzvláště překvapilo, že jsi mu dal tak náhle zde vzniknout!
8. Ano, ano, musím doznat, že tak trochu všemohoucnosti je obzvláště krásná věc; ale mů-že našinec za to, že jí nemá a také nemůže mít, protože je k tomu ještě příliš hloupý?! Vlastně je však také dobře, že takový hloupý duch – jako je na příklad duch můj – nemá žádné všemo-houcnosti; neboť kdybych měl něco takového, byl by se mnou konec! Ty, nejvznešenější bratře, by Ses Sám divil nanejvýš nezvyklým výtvorům, jimiž bych brzy naplnil nesmírný světový prostor! Ó Pane, to by byly karikatury, že by jim nebylo rovno!
9. Proto je úplně správné, že přemoudrý Lama udílí takové schopnosti všemohoucnosti jen těm, kteří jsou úplně mocni nebeské moudrosti, jako je to v nejvyšším stupni u tebe! Že však u tebe podle toho dávání je asi zřejmě snazší nežli braní, to je snad přece také jasnější nežli nej-jasnější polední Slunce na Zemi!? Neboť s braním by to mělo u tebe – podle mých pojmů – bez-toho zcela zvláštní nesnáz, neboť (zcela tiše) beztoho je vše Tvé!”
10. Pravím Já: „Ne tak nahlas, Můj nejmilejší bratře Martine! – Přicházíš vždy hlouběji! Po-važ, že jsou zde přítomni ještě někteří, kteří nestojí ještě na tvém stupni! Zpočátku jsi mluvil již správně; ale ke konci, bys byl zašel příliš daleko a to by mohlo této společnosti na dlouhou do-bu uškodit! Proto se jen hezky mírni a buď chytrý jako had, ale při tom mírný jako holubice! Vezmi si však jen vzor z Borema; ten je zcela na svém místě a zachovává přesně nebeskou chytrost! Čiň také tak a dostaneme se s těmito hosty snadněji kupředu!”
11. Biskup Martin: „Ó, děkuji Ti za tuto dobrou radu; budu jí jistě velmi přesně následovat! – Ale pohleď na Chanchah, jak si Tě nyní prohlíží s pozorností, s jakou jsem se dosud ještě nikdy dříve nesetkal!”
12. Pravím Já: „Dobře, dobře je to, nechme ji nyní konat pozorování; přivádí to jejího ducha blíže ke Mně! Brzy bude hotova s všelikými otázkami, na které jí budeme muset ještě velmi dlouho odpovídat. Pohleď, její ústa se začínají již opět pohybovat! Proto taž se nejprve ty, jako domácí pán, jak je s tímto vysvětlením spokojena; ostatní se pak podá již samo sebou!”
13. Biskup Martin následuje ihned Mé rady a praví Chanchah, která pro samý obdiv se ne-může dostat náležitě k řeči: „Přespanilá Chanchah, řekni nám přece, jak jsi spokojena s tímto výkladem a zda jsi mu ve všech částech náležitě a jasně porozuměla! Nesmíš zde nad tímto divem tak velice žasnout! Neboť hle, zde podobné zjevy nejsou zrovna nic zvláštního; časem si už na to budeš víc a více zvykat!
14. Hle, mně zpočátku se také ani o vlas nedařilo lépe! Kdybys teprve věděla, jak se dříve mně za mého pobytu zde přihodily věci, pravím tobě, samým úžasem bys přímo na zem upadla.
15. Víš, má nejmilejší Chanchah, toto je jen malý domácí zázrak a slouží ti pouze jen za příkladné poučení na tvé dřívější otázky, které jsi položila mému bratru; měj však jen strpení, časem to ještě nekonečně vzroste!”
16. Praví Chanchah: „Ah, milý příteli, tobě se zde snadno mluví, když jsi na takové zjevy již zvyklý; ale našinec při pohledu na prvý takový mimořádný zjev jistě přijde a také musí přijít úpl-ně z rovnováhy, neboť kdo kdy viděl na světě něco takového?!
17. Hle, Kdybys byl nyní nemluvil ke mně tak docela chlácholivě a nepřivedl mně v jistém směru k jinému přesvědčení, byla bych považovala tohoto tvého přítele a bratra, který mluví s mými bratry a krajany, opravdu živě za lamu samého! Ale protože, jak jsi mně nyní řekl, tako-vé zázraky zde nejsou nic vzácného právě, jsem nyní opět poněkud klidnější a miluji tohoto tvé-ho bratra ještě vroucněji než dříve!
18. Neboť ačkoliv je tedy jen tvým bratrem, vypadá nicméně mnohem božštěji nežli ty, což také dokázal tímto malým stvořením! Já tebe sice také považuji za velmi mnoho, - ale velice pochybuji, zda bys dokázal také toto malé stvoření?! – Co o tom soudíš?”
19. Praví Martin: „Ano, - má nejmilejší Chanchah, víš kdyby to právě muselo být – kdož ví – snad přece také! Ale kdybych se chtěl anebo si přál s takovým zázrakem produkovat jen jaksi – snad pro slávu, pak bych seděl nepochybně mezi dvěma stolicemi na zemi – jak jsem na světě říkával – a musel bych se pak stydět jako dospělý poscánek v posteli – předpokládaje, že víš, co je to u nás a co znamená tento výraz?!
20. Praví Chanchah. „ó mluv jen dále, já ti už rozumím! U nás takoví slaboši od přírody slují vlhčitelé lůžka (čimbunksha) a musí pak den na to ono navlhčené lůžko po celý den na veřej-ném místě hlídat, při čemž se také obyčejně velmi stydí! Nyní vidíš, že ti rozumím; proto mluv jen nerušeně dále a řekni mi vše, co mi máš říci!”
21. Praví Martin: „Hm ano – hm ano – copak jsem to chtěl vlastně říci? – Hm, hm, hm! – Ano správně, ano – tak je to – byla řeč o vykonání zázraku! Ano, ano už mám opět niť hovoru! – Víš, má přespanilá Chanchah, konat zázraky může vlastně konat jen velký Lama, kdy a jak a kde chce, - my však, Jeho sluhové, jen s jeho dopuštěním, je-li toho třeba! Tak i tento můj bratr vykonal zde tento malý zázrak, protože ho bylo třeba k tvému poučení, jinak by byl také žádný zázrak neučinil, - což však se děje také u Lamy Samého; ani On nekoná před našima očima téměř nikdy žádný zázrak, protože ho není třeba, neboť my beztoho chápeme i Jeho nejslabší pokyny! – Rozumíš mně, nejmilejší Chanchah?!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola