předchozí kapitola obsah následující kapitola
Katastrofa se blíží. Starý had, dvanáct soudných
andělů a propast. Skvělé vítězství a nádherná odměna
1. Praví biskup Martin: „Správně, správně, ano, ano, máš ve všem pravdu! Za tímto velkým valem spatřuji nyní 12 velkých duchů; každý má ve své pravici nesmírně velký meč! Á, á, to je meč! Tím mečem rozpoltí tento duch celou Zemi jako jablko jedním mávnutím! Ó, u všech všu-dy, ó u všech všudy – a ti duchové jsou již tak strašně velcí, že by zkrátka mohli rozdrtit celý svět mezi dvěma prsty! Ó u všech všudy, u všech všudy, u všech všudy, také val se začíná nyní stále zuřivěji jevit! Bratře, to vypadá zcela jako soudný den! Saprment, saprment!
2. Ale nyní pozoruji, že voda v kalichu se poněkud uklidňuje a celá ta lázeňská společnost leží nyní jako úplně mrtvá pod stále ještě volně se vařící vodní hladinou. Není také slyšet od ní ani hlásku; jen ti dva poslové mluví nyní něco spolu, ale nemohu slyšet, co vlastně spolu ujed-návají; ten jeden má nyní také v ruce hůl, podobnou holi Aronově a zvedá ji nyní do výše. Co se tu asi opět objeví?
3. Aha, aha, pohleďme na val; stále se zvětšuje, stále se přibližuje a zvedá hned tu a hned zase tam svůj hřbet do úžasné výše! Á, to je opravdu strašná podívaná! – Nyní také pozoruji velmi zřetelně onu strašně vypadající hlavu tohoto pekelného netvora; probůh, - to je ale oškli-vost, pro níž není jméno! Postupuje stále blíž a blíže!
4. Nyní zvedá svou nesmírně ošklivou hlavu, otvírá tlamu tak strašně dokořán, jakoby chtě-la pohltit celé stvoření a zabočuje, - jak nyní pozoruji – přímo ke kalichu! Ne, uchopí-li jej, pak jim bude moci právě vyplnit vykotlaný zub!
5. Nyní je v kalichu vše v nejúplnějším klidu; ale za to ona hrozná díra tam dole na místě někdejšího kláštera chrlí ze sebe tím více kouře a nyní také k tomu již zář a plamen! Ó saprment, nyní je tento netvor sotva tisíc kroků od kalichu!
6. Co se nyní stane? Oněch dvanáct obrovských duchů drží sice své velké meče ve výši, - ale ještě do toho nesekají. Jejich oči jsou stále obráceny na posla s Aronovou holí v pravici! Posel nyní dává pokyn netvoru, aby ustoupil, ale netvor se podle toho neřídí, nýbrž pohybuje se jen blíž a blíže ke kalichu.
7. Ó, ó, ó, to ti vypadá velmi hrozivě! A opět dává pokyn posel s holí, ale marně! – Á, jak ošklivě vypadá tento netvor! Nedává se rušit a leze vždy blíž a blíže ke kalichu! Nyní kyne posel opět holí; ale i toto varování je marné!
8. Ó, ó, ó, - nyní je hlavou již u samého okraje velkého kalichu a svým nesmírně dlouhým rozeklaným jazykem se pokouší kalich převrátit! Ale kalich stojí pevně a nedá sebou pohnout ani v nejmenším; také se v něm nic nehýbe, - ani voda, ani jeho někdejší obyvatelé!
9. Hle, tato ohromná bestie se stává stále dotěrnější! Nyní ten jeden opět pozvedá hůl a od-kazuje onu nanejvýš dotěrnou bestii opět od kalichu; ale to velmi málo prospívá, jelikož se tato bestie nechce na pokyn hole vzdálit!
10. Nyní ponořuje jeden hůl do kalichu a dává oněm dvanácti mocným duchům znamení a tito duchové – ó běda, ó běda, - nyní do toho sekají! A hle, hle, hle, tato bestie je nyní rozseká-na na dvanáct dílů!
11. Ó jé, ó jé, ó jé! Bratře, to je nyní řádění a zuření! Jak strašně se nadýmá a kroutí nyní jednotlivé odsekané části! Jako jednotlivé hory poskakují nyní ne této rozsáhlé rovině a blíž a blíže se valí k oné hrozné díře!
12. Ó, a hlava, ó Bože, ó Bože, to je přehrozné! Říkám ti, ta hlava, ty hlavy! Ta vyskakuje do výše až k viditelné obloze a šklebí se ve svém tak nevyslovitelně zuřivém hněvu na oněch dvanáct duchů, že tyto velké duchy jistě obchází téměř hrůza z tohoto ošklivého pohledu!
13. Ale nyní je hlava poháněná ke kraji díry, holí jednoho a také je do ní díky Bohu vržena! Jsou z toho však nyní kouř, žár a plameny! Ó, ó, ó, to nyní praská a rachotí, že z toho obchází hrůza!
14. Ale nyní je také ostatních jedenáct dílů hnáno neviditelnou mocí do téže díry a za straš-ného rachotu se do ní řítí! Hle, tu je opět kouře a plamenů, jako kdyby někdo zapálil celou ze-měkouli!
15. Ne, ne, ne, ten rachot, to dunění! Příteli a bratře, já přijdu nyní zřejmě již o řeč! Věru k popisu řádění a zuření z této díry, musel by člověk mít jazyk nejohnivějšího cheruba! Ale ať jen to zuří a řádí, jak chce! Jsem již velmi rád, že tato hrozná bestie je v tomto jistě pevném pe-kelném vězení; neboť venku se tento netvor jistě tak snadno opět neobjeví!
16. Nyní jsou též oba poslové u kalichu! Také oněch dvanáct velkých duchů se nyní blíží ke kalichu; ale čím blíže ke kalichu přicházejí, tím více se zmenšují! A to je také pozoruhodné! Dří-ve to byli tak nesmírní kolosové a nyní jsou sotva vyšší nežli ostatní poslové! To je také skuteč-ně velmi pozoruhodné!
17. Nyní jsou také již u oněch dvou a co tu vidím? Všichni se přehluboce sklání zejména před oním jedním, který dosud drží v pravici Aronovu hůl! To je asi jistě nějaký opravdový cent-rální anděl z nejvyššího nebe?!”
18. Nyní praví tento jeden o oněm dvanácti: „Bratři, zvedněte nyní kalich a doneste jej ku bráně pekla! Dejte podstavec nad tuto bránu, aby vzestupu zla bylo konečně zabráněno, aby tak snadno nepřemohlo a nezahubilo tuto ubohou společnost, k jejímuž oživení ve Mně bylo použito všech mocí nebeských; učiňte tak!”
19. Tu oněch dvanáct zvedne kalich a velmi ostražitě jej odnáší. Nyní postaví podstavec přímo nad díru, z které vychází dosud páry a kouř, nyní nebude moci již žádný kouř chrlit do výše, protože je podstavcem jistě hermeticky uzavřena. Á, nyní to v této krajině vypadá již velmi mile a co nyní ještě pozoruji, jest, že se nyní lázeňská společnost začíná pohybovat! No, no, díky Bohu, že aspoň ti přichází k životu!
předchozí kapitola obsah následující kapitola