předchozí kapitola obsah následující kapitola
Touha Martinova po Pánu. Ryby v pytli. Přebírání ryb.
Kalich, nádoba milosti a jiná podobenství. Začátek
Martinovy obrody ducha.
1.února 1848
1. Praví biskup Martin: „Ano, Pán dejž mi ji (obrodu ducha) jen podle Své milosti, i všem těm, kteří nyní jsou ještě více méně slepí; neboť pokud člověk zde v této říši, v tomto světě du-chů není úplně doma, nemůže také nikdy dospět k úplné vnitřní, blažené spokojenosti! Doma však zde nelze být nikde jinde nežli jedině v Domě Pána, ano – v nejsvětějším otcovském Do-mě Pána, ano – v nejsvětějším Otcovském Domě! Mou největší touhou je tedy být co možno brzy u Pána a tak tedy dám nyní také co největší pozor na každý puntíček, abych mohl být brzy účasten velké obrody! – Tak tedy jen zase upřít zrak do záhlaví této dámy!
2. Oho, oho, oni dva válí nyní pytel bouře na břeh! Copak se tu jen bude dít? Snad neode-vzdají po druhé pytel, anebo raději jeho obsah moři?! Také otec s jeho dcerou pomáhají dopra-vit tento pytel na břeh, ale ostatní rodiče vidím, že očekávají další události s úzkostlivými pohle-dy! Neví asi, co ten pytel obsahuje?!
3. Aha, nyní je pytel u vody a bude rozvázán! Co vše z toho vzejde? – Ó, ó – pohleď nyní sem! Objevuje se nám velké množství ryb velkých i malých, čerstvých i shnilých, u nichž nelze již zpozorovat žádnou čilost pohybu!
4. Nyní začínají ti dva třídit ryby shnilé od čerstvých a shnilé vrhají do moře, ale čerstvé kla-dou do nádherné nádoby. Tato nádoba vypadá jako velmi veliký kalich a leskne se, jakoby byl ze stříbra anebo ze zlata! – Odkud však jen berou tak rychle tyto věci, kterých jsme předtím vůbec neviděli; je-li jich však třeba, pak jsou také okamžitě zde jako by sem byly nějakým kouz-lem dopraveny! Ale nyní je mi nepochopitelné, jak zde tyto věci vznikají; je jich v řádu Božím třeba! Pán je chce a ony jsou tu! Neníliž pravda můj nejmilejší bratře Boreme?!”
5. Praví Borem: „Ano, tak tomu jest; neboť ty nyní již víš v sobě, že Pán je vše ve všem a tak je také nyní tobě již velice snadné, abys ze základu seznal, odkud pochází ony divy, které zde spatřuješ ve velké hojnosti! Dej nyní jen opět dále pozor!”
6. Praví biskup Martin: „Ano, ano bratře, já nyní svých očí vůbec neodvracím a právě vidím, jak se kalich i s podstavcem zvětšuje, ale jak nyní pozoruji, nestává se vyšším, ale zato tím ob-jemnějším! Nyní v něm vidím ony ryby velmi čile plavat, podobně jako jsem viděl na zemi plovat zlaté rybičky v skleněné nádobě; jenže tyto ryby jsou značně větší!
7. Tyto ryby jsou jistě ony dřívější dámy, které musely jako ošklivé žáby putovat do moře; ale proč jsou zde v jednom kalichu jako ryby a proč bylo mnoho shnilých aneb mrtvých hozeno do moře zpět, toho pravý vlastní důvod nemohu v sobě dosud nalézt! Cítím sice jakési tiché tušení, jak se ta věc má; ale vyslovit to ještě nemohu!
8. Ale počkej, mým nitrem probleskla náhle jasná myšlenka! Ano, ano, tak je to, už to mám! Kalich znamená nádobu milosti a slitování Páně, do níž byly tyto dámy nyní přijaty a voda v této nádobě je živá voda, v níž tyto dámy . nyní ještě v podobě ryb – budou brzy přeměněny v podoby lidské! Zvětšování kalicha poukazuje na zvětšování milosti a slitování a podoba ryb j asi podoba pokorných, svobodných kajícníků a vůbec všech lidí, kteří naplněni svobodnou vůlí jsou Slovem Božím chytáni pro království Boží, anebo spíše se ochotně dávají chytat, - proto již Pán Sám nazval apoštoly „rybáři lidí!”!
9. Co se však týče shnilých ryb, které byly hozeny do moře, je to týž obraz, který podal Pán Sám již beztoho v evangeliu, jímž tu je nejpravděpodobnějším, nejlepším poselstvím anebo zvěstí z nebí a proto nemůže v sobě obsahovat nic zlého; že však ryby v kalichu jsou patrně aspoň zatím na tom lépe nežli ryby hozené do moře, o tom nelze také nikterak pochybovat! Co myslíš, nejmilejší bratře, pochopil jsem tu věc dobře?!
10. Praví Borem: Pánu Bohu všechna naše láska! Bratře, raduj se a jásej v Pánu velice; neboť nyní jsi byl ve svém duchu Pánem osvobozen! Hle, to nebyla duše, která to náležitě po-chopila, nýbrž jedině tvůj duch, kterého Pán v tobě v úplnosti probudil; a proto nyní chápeš to, co je čistě nebí Božích! A hle, to je počátek obrody, o níž jsem s tebou již častěji hovořil a záro-veň konec druhého aktu tohoto velkého duchovního dramatu!
11. Tvůj vyklad o tom, co jsi zřel, by ve všech částech správný a pravdivý, ačkoliv nemáš ještě úplné zření; ale co ti ještě chybí, to ti podá nekonečnou milostí Páně akt třetí! Proto dávej jen opět dobrý pozor v tomto aktu uzříš přenesmírné zjevy a vedle toho správný názor na pře-podivné cesty Páně, na kterých Pán vede své děti k jedinému velkému cíli veškeré spásy a všeho života! Dávej nyní pozor, - tento třetí, nejdůležitější akt začíná!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola