předchozí kapitola obsah následující kapitola
Otec se zlobí na Řím a na Boží shovívavost.
Několik podobenství o trpělivosti Páně.
1. Biskup Martin: „Otec se nyní obrací opět na onoho muže a táže se ho řka: „Já nyní uzná-vám, vše, co jsi mi říkal a co jsi mi oznámil; je tomu jistě tak a ne jinak. Ale je-li tomu jistě tak, jak jsi mi to nyní ukázal, pak bych se mimo to přece také rád dověděl jak to přijde, že Pán ne-chává Řím ještě existovat?! Neboť takto je Řím jen místem ošklivosti a věčně nikdy církví Pá-ně?!
2. Kde je potom Petr, skála, kterou brány pekelné nikdy nepřemohou?! Řím toto o sobě tvr-dí a někdejší papeži sedí jako domnělý zástupce Kristův na Zemi na této skále pod stálým vli-vem Svatého Ducha! Toto tvrzení nemůže být přece ničím jiným nežli jen největší ošklivostí před Bohem – Ó, řekni mi pak a vysvětli mi, jak to přijde, že Pán může něco takového trpět! On by přece měl ne jeden, ale tisíc prostředků, aby čelil tomuto zlu?!”
3. Praví onen muž: „Příteli, to je pravda, Pán může vše, co chce, ale co bys řekl, otci, který by měl jen as deset dvacet dětí z nichž některé by byly tvrdošíjné a neposlušné a on by tyto tvrdošíjné a neposlušné děti dal popravčím, anebo nešetře při tom vlastní ruky dal ihned popra-vit anebo zardousit? Neřekl by tu každý člověk: „Hle, to je neslýchané, takového ďábelského otce tu ještě nikdy nebylo!?
4. Ale co bys řekl vládci, který by dal své poddané pro neplnění jeho zákonů ihned nabod-nout a upéci? Neřekl bys pak: „Ó, hleďte, hleďte, jak strašný to tyran! Jak nelidský ďábel?!”
5. A hle, proti tak nelidsky přísnému otci se mohou dokonce děti postavit účinně na obranu, a podřízení mohou proti takovému tyranu co nejmocněji povstat a zle ho zardousit!
6. Kdyby si však všemohoucí Otec počínal také takto se Svými dětmi, jak bys potom pohlí-žel na toto počínání a jak bys nazval takové počínání se strany Boha?!
7. Nebyla by to nanejvýš nevýslovná ukrutnost, kdyby všemohoucí Bůh jednal se Svými slabě postavenými tvory, jako kdysi jednal jeden zuřivec ve Francii s Francouzi?
8. Hle, Pán ví velmi dobře, že Řím je hroznou nevěstkou, jako také věděl, že cizoložnice je všeobecnou záletnicí, Magdalena velkou nevěstkou a Samaritánka u studnice Jakobovy velkou chlípnicí, ale jako se Pán ukázal a osvědčil vůči oněm třem ženám a jako přijal ztraceného sy-na, rovněž tak Se ukazuje a osvědčuje nyní vůči nevěstce Říma a přijímá každého kajícího ztraceného syna z jejího lůna, i kdyby se byl předtím také sebe silněji a sebemocněji v této a s touto nevěstkou milkoval! Ale ovšem – bez lítosti a pokání se to po tak dlouho nestane, pokud onen milovník nepojal lítost a neučinil opravdové pokání!
9. Co se však týče skály Petrovy, a kde ona je, že ji brány pekelné nemohou přemoci, to ukázal Pán s velmi mnohými texty a verši Svého největšího evangelia.
10. Hle, tu se praví: „Kdo věří v Syna a přijímá Jeho slovo, má život věčný!” – Hle, to už je skála!
11. A opět se praví: „Mé království nepřijde s vnější okázalostí, nýbrž je uvnitř ve vás!” – Hle, tu je tedy zřízena ona pravá nepřemožitelná skála Petrova!
12. A opět jinde se praví: Kdo slyší Má slova, přijímá je a podle nich žije, tenť jest, jenž Mne miluje, kdo Mne však miluje k tomu přijdu a Sám Se mu zjevím!” – Hle, to je také Petr, onen nepřemožitelný, -v srdci člověka, který jedině jest opravdovou, živoucí církví Páně, jestliže je Pán živoucí vírou je láska která tu učinila v srdci člověka příbytek!
13. Nyní vidíš, jak je to s Petrem a kde je; proto se nyní na pošetilé prázdné věci světa dále již netaž, nýbrž hledej především v sobě již opravdové Království a jejího láskyplnější spravedl-nost, potom se ti všeho ostatního dostane samo sebou.
14. Stařec se nyní před tímto poslem Páně pokloní až k zemi – a ostatní učiní rovněž tak, ale ony žáby zůstaly ještě žábami, jenže se mně nyní nezdají být již tak příliš nafoukané, a jed-na žába se nyní stala zcela malá a blíží se k oněm dvěma. Čím blíže k nim přichází, tím se stá-vá menší, to se mně zdá být dobrým znamením!
15. Ostatně já sám musím otevřeně a s největším díkem Pánu doznati, že jsem nyní z této scény dosud velmi mnoho získal a že jsem nyní jistě desetkrát moudřejší, nežli jsem byl před-tím! Tato scéna je však také ustavičně zajímavější a velmi pozoruhodná!
16. Onen jezuita je zde skutečně gloriosně (slavnostně) vylíčení, - to se musí říci! Věru, k tomu je třeba více nežli jen božská trpělivost, nemají býti tito darebáci ještě hůře navštíveni nežli Sodoma a Gomora! Věru já bych nyní nesměl být vyzbrojen mocí Páně, to by to s těmito světskými podvodníky dopadalo proklatě špatně! Ale staň se vůle Páně!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola