předchozí kapitola obsah následující kapitola
Proměna zahrady. Borem jako zahradník.
1. Když biskup Martin vystoupí ze svého domu, spatří kolem domu zahradu velmi rozšíře-nou a celou v květu, což mu způsobí úžasně velkou radost. Rovněž spatřuje také opět ve velké blízkosti směrem k východu příbytek Páně, což ho uvádí do ještě neporovnatelně blažené nála-dy. I ohlíží se na všechny strany a nevidí nikoho, kdo by ho venku očekával. To našeho Martina opět již poněkud zarazí, ale tentokrát neztrácí odvahu, ani trpělivost a jde do zahrady, aby Mne, Pána vyhledal, neboť se domnívá, že Se tu asi někde ukrývám, aby Mne ona velká společnost oknem neviděla.
2. Biskup Martin prohledává co nejhorlivěji zahradu a ježto Mne nicméně nenalézá, praví sám u sebe: „To už zase vypadá jako nějaké nebeské pokušení! Ale to nic nevadí, jen když si vyplním svou poznanou povinnost, ať už si Pán Sám, anebo vyslanec od něho dělá, co chce, to je mně nyní všechno jedno. Mohl bych sice jít do jeho příbytku, - ale nemám k tomu rozkazu, neboť na tabuli bylo psáno jen: „Martine, pojď ven!” Neboť mám s tebou něco nutného vyřídit!” A venku tedy jsem, svůj úkol jsem přesně vyplnil. Vyvolal-li mě Pán nadarmo, do toho mi nic není, jsem zde!”
3. Po těchto myšlenkách courá se biskup Martin ve velmi rozsáhlé zahradě dále a zcela na jejím konci objeví zahradníka, který sází stromek za stromkem do země. I jde k tomuto zahrad-níkovi a když přijde do jeho blízkosti, poznává v něm hned svého knihkupce Borema a praví pln radosti: Ó bratře, ó příteli! Jak často jsem již litoval, že jsem tě tak hrubě a zle urazil! Odpusť mi to a staň se mým věčně nerozlučným vůdcem! Neboť hle, já nyní úplně poznávám své bezpráví vůči tobě a zejména vůči dobrotě Páně!”
4. Tu se Borem ohlédne a pozdraví co nejvlídněji biskupa Martina slovy: „Buď mi pozdra-ven, milý bratře Martine! Pánu působí velkou radost, že jsi vykonal dobro svobodně, sám ze sebe. Proto také Pán ustanovil mě sem, abych tuto tvou zahradu uvedl do pořádku a rozšířil ji, jako ty jsi na pravou míru uvedl své srdce a v lásce si je velice rozšířil. Pokračuj tak dále v působení ve jménu Páně, tak se obrovskými skoky přiblížíš je znovuzrození svého ducha!
5. Já však nyní zůstanu u tebe, protože jsi si mě sám ve svém srdci žádal a přispěji a po-mohu ti, kdekoli toho jen bude třeba. V tvém domě je nyní velká práce. Budeme jí ještě velmi mnoho zaměstnáni; ale až bude boj nejhorší, bude skvělé vítězství také nejbližší!
6. Nyní jsem také s vysazováním stromků hotov; pojďme tedy k těm, kteří potřebují naší pomoci! Jsou sice tebou již náležitě zpracováni, asi jako tato zahrada nyní; ale vzor tomu bude ještě dosti značně zapotřebí, nežli všech těchto tisíc stromků přinese úplně zralý plod!
7. Láska a trpělivost však překonají vše! Proto pojďme nyní směle do domu a začneme ihned s naším pravým dílem ve jménu Páně!” – Borem a Martin kráčí nyní spěšně k domu.
předchozí kapitola obsah následující kapitola