předchozí kapitola obsah následující kapitola
Svět Mironův Tajemstvím osmého kabinetu. Duchovno
prazákladem a nositelem veškerého stvoření.
1. (Pán): „Hle, jsme také zde na místě samém, dveře jsou otevřeny a ty jimi vidíš opět nový, velmi velký, rozsáhlý nebeský svět stkvící se ve světlezeleném světle! Také zde spatřuješ velké budovy a rozličné vysoké hory, z nichž mnohé ze sebe vydávají namodralý kouř. Tyto kouřící hory odpovídají svým jevem mnohým oheň chrlícím horám, jichž má tato, od Slunce nejvzdále-nější Planeta jménem Miron (Obdivuhodný) tu největší zásobu.
2. Za touto Planetou spatřuješ deset menších Zemí, které k ní všechny patří, ale nicméně mají zcela jiný řád a složení nežli vlastní hlavní Planeta. Zda můžeš spatřovat každým okamži-kem něco nového; stromy plují ve vzduchu a ještě mnoho jiných tobě dosud ještě zcela nezná-mých věcí. Kouř z hor nabývá také všelijakých zvláštních útvarů. Lidé dokonalé postavy jsou většinou dobře oděni, takže mimo obličej mnoho neuvidíš.
3. Tito lidé milují hudbu a básnictví, proto také jako duchové činí pomocí podobenství u vás, Mých dítek, srdce, mysl a duši citlivými pro obě tyto umění a v člověku mají své sídlo ve vhod-ných k tomu ústrojích při čemž tyto ústroje povzbuzují a činí v člověku mysl způsobilou a vní-mavou pro hudbu a básnictví a celkem harmonicky nalaďují a jeho fantazii rozohňují a povzná-šejí. Všechny podivné a tak zvané romantické pocity však vůbec jsou touto Planetou příslušným způsobem povzbuzovány.
4. Nyní víš, jakou vlastnost má tato Planeta a k čemu je vlastně užitečná, jenže nesmíš si tu představovat Planetu skutečnou, která má sice také takové vlastnosti, nýbrž jen příslušný ob-raz, který je vložen do tvého ducha, který byl dříve nežli veškeré nyní vnější, hmotné stvoření, které bylo přetvářeno teprve podle toho, co tu už dávno předtím bylo v každém dokonalém du-chu. Neboť dříve nežli byl veškerý svět, byl tu již duch a tento svět vyšel z ducha – a nikoli snad duch ze světa! Proto tato Planeta, kterou máš v sobě, je také mnohem starší nežli ona skuteč-ná, hmotná Planeta a kdyby byla chyběla v duchu i jen jediného člověka, nebyla by mohla být také nikdy vytvořena.
5. Z toho tedy můžeš snadno seznat, že až úplně poznáš sama sebe, pak také poznáš vše, co je tu mimo tebe, protože mimo tebe nemůže tu být nic, co by již dávno předtím nebylo v tobě, - rovněž tak jako také v celé nekonečnosti nemůže být nic, co by se už od věčnosti v nejúplnější jasnosti nebylo dříve ve Mně!
6. Jako jsem však Já věčným Prazákladem a Nositelem všech bytostí, tak jsou nyní také Mé děti ve Mně Samém prazákladní látkou všeho, co tu naplňuje věčnost na věky! Jako však je nekonečno ve Mně, právě tak je také ve vás ze Mě; neboť Mé děti jsou korunami Mých věčných idejí a velkých myšlenek!
7. Nyní také víš o těchto dveřích, co ti zde třeba vidět; proto Mne následuj ke dveřím devá-tým, kde spatříš opět nové divy Mé lásky a moudrosti! Staň se!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola