Kapitola 44.

Sedmý kabinet s jeho poklady duchovními. Podstata a účel

Uranu a jeho duchů. Stvoření v člověku a mimo člověka ve

svých vzájemných vztazích.

1. (Pán): „Nyní jsme také již u otevřených sedmých dveří! Také zde objevuješ nový nebeský svět, který sice není tak velký a také ne tak přespříliš krásný jako svět dřívější; ale zato zde spatřuješ budovy nejvzácnějšího a přitom velkolepě nejsmělejšího druhu s nepřehledné tobě množství děl, které vytváří houževnatí obyvatelé této Planety kterou nazýváte „Uran”: Rovněž objevuješ také převeliké množství nejvzácnějších zahrad, oplývajících přehojným nadbytkem nejsmělejších a nejvzácnějších ozdob.

2. V zahradách, a to na jejich širokých, velmi pečlivě urovnaných cestách spatřuješ také velké množství duchů v nejdokonalejší vnější lidské podobě a všichni jsou dobře oděni; a oči všech jsou obráceny sem k nám, neboť všichni tuší, že jsem v jejich blízkosti Já a že se také ve stejné blízkosti nyní zdržuje budoucí držitel a velitel, jimž teprve doufají vejít do své úplné bla-ženosti dospět k své plné zaslíbené síle a pevnosti.

3. V pozadí, zdánlivě ve velké dálce, spatřuješ ještě pět menších zemí; jsou to vedlejší Ze-mě této Planety a mají všechny zcela různé zařízení nežli Planeta, které je však v úplném sou-ladu s Planetou samou.

4. Duchové této planety slouží v člověku vhodně k tomu, aby vzrůstal ve všech svých čás-tech na světě tělesně a zde duchovně podstatně, to jest jen co se týče vytváření vnějšího tvaru a nebo vzrůstu člověka vůbec, jak fyzicky tak také psychicky co do tvaru, uskutečňuje se zvláš-tě uspořádaným a dopuštěným ovlivňováním této Planety!

5. Jako však musí být přirozeně v člověku možnost ke vzrůstu, jinak by nemohl růsti, rovněž tak musejí tito duchové být příslušným způsobu v člověku a na onom místě přítomni, které je hlavním základem vzrůstu; proto je také opět vše to co tu spatřuješ, v tobě a mimo tebe. Tato Planeta i se svými obyvateli a ostatními věcmi je však ve skutečnosti také někdy mimo tebe; ale toto ještě dlouho nebudeš moci zříti.

6. Až však dospěješ v sobě k úplné zralosti věčného života, pak budeš moci zříti také velké stvoření mimo sebe, jako je zřím Já Sám, - což je také nutno; neboť jestliže svěřuji Svým doko-nalým dětem, kteří tu jsou andělé, do ochrany a opatrování celý svět, musí jej přece také co nejpřesněji vidět. Neboť slepec nemůže býti pastýřem. Leč k nazírání skutečného velkého stvo-ření a mimo sebe nejsi ještě dávno dosti zralý! Proto se už musíš nyní spokojiti s tím, co nyní vidíš, neboť vidíš ono skutečné v příslušném živém vyobrazení v sobě tak, jako by to bylo mimo tebe.

7. V tomto vnitřním nazírání se musíš stát velkým a tvůj duch zralým a dobře živeným ve vší lásce ke Mně a z této lásky v lásce ke všem bratrům a sestrám; teprve tato láska se pak stane oním požehnáním, které jsem ti přislíbil, když jsi chtěl onu krásnou Merkurianku příliš milovat!

8. Toto požehnání je opravdový most ven do nekonečné velké skutečnosti, nebude ti pak ve věčnosti nikdy vzato; teprve na jejích pilířích ve vší úplnosti poznáš, kde jsi a kdo jsi a odkud jsi přišel.

9. Nyní také pro tyto dveře víš, čeho ti bylo třeba vědět a to vše víš nyní ode Mne Samého; a jelikož to vše nyní víš, přemýšlej dobře o tom v sobě a následuj Mne nyní opět dále k osmým dveřím! Tam se naučíme poznávat opět jiný a tobě úplně nový svět i s jeho pamětihodnými obyvateli! Staň se!”