předchozí kapitola obsah následující kapitola
Biskup Martin ve svém nebeském domově!
Prvé překvapení. Zařízení domova.
1. Když biskup Martin snadno a brzy dostihne svého domku a vstoupí do něho, je velice překvapen, že ho již na prahu očekávám a do tohoto jeho domu uvádím Já Sám, kteroužto službu vykonávají u těch ostatních ze společnosti andělé, protože ostatní ze společnosti mají ještě mnohem více úcty přede Mnou nežli lásky ke Mně, - což však u biskupa Martina je právě naopak, proto mu také vlastně nebylo zcela vhod, že by se byl měl ode Mne jaksi oddálit.
2. Když Mne však nyní také spatřuje ve svém domku a Já ho tu očekávám již na prahu, tu ze samé radosti sepne ruce nad hlavou a praví:
3. (Biskup Martin): „Ano, - tak je to dobře, - tak se mně to ovšem líbí ještě mnohem lépe nežli tam v Tvém domě, zejména v onom posledním nádherném sále. – Jak říkám: Můj ze vše-ho nejmilejší Pane Ježíši, zůstaneš-li Ty jen u mě, pak je mi již i ta nejprostší chatrč nejnádher-nějším nebem na věky!
4. Ale jak jsi sem přišel tak rychle, pro mě zcela neviditelně? To je skutečně už zase non plus ultra zázrak? Ano, ano, můj nejmilejší Pane Ježíši, u Tebe je přece jen vše zázrak na zá-zrak a já jsem při tom ještě tak notně pěkným hlupákem, který ještě nic nevidí a nechápe! Ne, ale zvláštní přece jest, že jsi tu byl dříve nežli já, ač jsem tě přece zcela určitě opustil v Tvém velkém nádherném sále?!”
5. Pravím Já: „S tím se nikterak netrap. Můj nejmilejší bratře Martine; neboť hle, kdybych nebyl všude Prvým a posledním a všude vše ve všem, pak by to s celou nekonečností smutně dopadalo! Takto se však můžeš obrátit a jít kamkoli, všude se setkáš se mnou, ať se kamkoli obrátíš a odebereš!
6. Pojď tedy nyní se Mnou do tohoto domku, abych ti Já Sám ukázal veškeré zařízení v něm a abych tě naučil správně ho také používat! Pojď, pojď, pojď tedy nyní se Mnou do tohoto nyní tvého domku, který je sice malý, ale obsahuje nicméně více nežli veškeren svět, ano více nežli celá sluneční oblast v přirozené světové sféře, –- o čemž se ihned co nejjasněji přesvěd-číš! Proto pojď jen a kráčej se Mnou do tohoto nyní tvého domu! Staň se!”
(14. prosince 1847.)
7. Biskup Martin Mne nyní rychle následuje a nadmíru žasne, když místo do domněle malé-ho kabinetku vstupuje do nesmírně velké síně, která, čím déle ji pozorněji pozoruje, tím více se šíří a k ohledání poskytuje vše, cokoli si jen náš biskup Martin dovede představit.
8. Uprostřed této velké síně stojí na zlatém podstavci, bíle se skvoucí okrouhlý kotouč a za ním na měděném podstavci nejdokonalejší nebeský umělý zemský globus, jenž obsahuje od největšího do nejmenšího vše co obsahuje skutečná Země od středu až k povrchu a na tomto povrchu přirozeně také vše, co se tu děje.
9. Za tímto globem je podobným nebesky umělým způsobem postavena celá planetární soustava tohoto pozemského Slunce a ukazuje také týmž způsobem přesně každou maličkost a každou zvláštnost každé jednotlivé Planety jakož i Slunce.
10. Podlaha této síně je vesměs jako z nejčistšího safíru, vysoké stěny jako ze smaragdu, strop jako z azuru s mnohými hvězdami a velkými okny dopadá přenádherné, fialově červené světlo, do této velké síně, která v poloviční výšce je ještě ozdobena přenádhernou galerií jako z nejjemnějšího jaspisu a z níž (Ze síně) vede ještě dvanáctero dveří do přilehlých místností. Smaragdové stěny, jak už bylo shora poznamenáno, vytváří mimo to ještě v překrásných ba-revných odstínech vše, nač si jen Biskup Martin pomyslí.
11. Po delším mlčení z nesmírného úžasu otvírá biskup Martin konečně opět ústa a praví: „Ó Pane. Pane, Pane! – Ano, co je to už zase za nové kejklířství?! Á á, á, to je však přece, jak se může říci, nade všecko, nade všecko! Ne, ne, ne, ne! Á, á, ááá! Zvenčí malý jako muší do-mek – a z nitra jako celý svět! Ano, jakpak to jde opět dohromady?! Ne, je mi dosud ještě na-nejvýš nepochopitelné, jak může nějaká věc z nitra být větší nežli zvenčí! To ať si pochopí, kdo chce a kdo dovede: mně je tato věc jednou provždy dočista nepochopitelná!
12. Pravím Já: „Můj nejmilejší bratře Martine, Já ti říkám, že se v tom velmi brzy docela dobře vyznáš! Hle ve vlastním opravdovém světě duchů je vše úplně převrácené naproti tomu, jak je to na světě! Co je na světě velké, to je zde malé; co je však na světě malé, to je zde vel-ké. Kdo je na světě prvý, ten je zde poslední; kdo je však na světě poslední, ten je zde prvý!
13. Jak velký je však člověk na světě? - pravím tobě, měří šest stop výšky a dvě pídě šířky! – je-li však moudrým, řekni, jak nekonečné velikosti a hloubky spočívají v jeho srdci?! Pravím tobě, všechny věčnosti nepostačí, aby hojnost jeho divů odhalily a pojmuly!
14. Zajisté jsi na světě častěji pozoroval zrno pšeničné! Toto zrno je svým vnějším objemem jistě malé a přece obsahuje v sobě tolik sobě rovných zrn, že by to nikdy ani celá věčnost ne-změřila! Rovněž tak spočívá také zde stejný důvod odkryt před tebou:
15. Vnějšek tohoto domu se podobá tvé nyní úplně pokorné vnější bytosti; je – jako ty - -malý. Vnitřek tohoto domu se však nyní podobá tvé vnitřní moudrosti, která objímá něco většího nežli je vnější míra tvé bytosti; proto se také vnitřek jeví větší nežli zevnějšek tohoto domu, který se tu podobá tvé vnější bytosti. Toto nitro se však bude stávat větším, čím více budeš růst v opravdové moudrosti z Mé lásky; neboť zde žije každý svou moudrostí ze své lásky ke Mně, která však je vlastní tvořitelkou všeho toho, co ti zde připadá tak zázračné.
16. Pohleď však tamto na onu bíle se lesknoucí kolmo stojící tabuli; představuje tvé Mnou očištěné svědomí. Na této tabuli budeš nyní objevovat nadále vždy Mou jedinou vůli, podle kte-ré se pak vždy ihned zařídíš!
17. Již na světě má sice každý člověk podobnou tabuli svědomí postavenou v komůrce svého srdce, na které se v každé době každému zaznamenává Má vůle k přesnému zařízení se podle ní; ale jen málokteří si jí všímají a velmi mnozí natírají nakonec tuto tabuli všemi hříchy zcela na černo, aby mou vůli nikdy nezřeli.
18. Vidíš, jak tento nyní tvůj dům je zde zařízen zcela přesně podle přírody?! Není to tedy tak příliš zázračné kejklířství, jak ses předtím domníval!
19. Za onou tabulí je zcela přesný obraz Země, jakou je ve vší své podstatě a za tímto ob-razem je Slunce s ostatními Planetami. Nebudeš-li se moci v něčem vyznat, pak pohlédni jen na zadní plochu této tabule, která je obrácena k světu; tam najdeš vždy vysvětlení! Budeš-li však potom také chtít vědět co máš při tom činit, pak pohleď na přední plochu této tabule; tam uzříš vždy Mou vůli!
20. Spatřuješ zde však ještě dvanáctero dveří, vedoucích z této velké síně do menších po-bočných komnat. V těchto komnatách nalezneš všelijaké ještě poněkud zakryté pokrmy; požij jich však teprve tehdy, až jim všem napřed úplně požehnám, jinak by tě učinily hloupým a nebyl bys pak po delší dobu schopný číst na této tabuli písmo Mé vůle! Proto přijdeš-li k takové zakry-té spíži opusť ji ihned a přijď ke Mně a Já pak tam přijdu a pokrmy ti odkryji a úplně požehnám!
21. Nyní víš, jak se zde věci mají; jednej podle toho, pak budeš vždy víc a více růst v blaženosti! Staň se!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola