předchozí kapitola obsah následující kapitola
Nebeský sňatek jako odměna vítězů nejvyšším dovršením Božího
řádu. O podstatě ženy! Dobrá volba Martinova a odevzdanost do vůle
Páně. Pokyn o nebeském sňatku! Nebeské poslání Martina jako dokonalého.
1. (Pán) : „Nuže, mé děti, ale ještě něco jiného! Martine Boreme a Chorele, přistupte blíže ke Mně! Vy jste nyní prošli všemi těžkými zkouškami a vyšli jste vítězně z tak mnohých silných a velmi prudkých bojů a tím jste se učinili úplně schopnými pro Mé Království všech nebí!
2. Stávali a stali jste se nyní zdatnými pracovníky na Mé vinici a tak se také stali hodnými spravedlivé odměny, které se vám nyní dostane! Vím a čtu jasně ve vašich srdcích, že vaší nej-větší odměnou jsem Já a že na věky žádné jiné odměny nežádáte; ale právě toto uzpůsobení vašich srdcí činí vás také úplně hodnými a schopnými k přijetí každé jiné odměny.
3. Můj řád však pro vaši nejvyšší dokonalost chce, abyste budoucně nežili a nepůsobili mi-mo, nýbrž ve sňatku nebes; proto musí také každý z vás, má-li být ve všem dokonalý, mít ženu, aby svou moudrost upevnil na věky a aby přijal světlo, které proudí z plamene lásky ve vlastním srdci!
4. Neboť žena jest jako nádoba na přijímání a uchování světla z vašich srdcí; a zároveň je také žena služebnicí v životní kuchyni srdce a udržuje svatý oheň života na krbu, který jsem zbudoval ve vašich srdcích. A tak si tedy musíte nyní každý vzít také ženu a s ní se navěky úpl-ně sjednotit! – Martine, Já myslím, že ti to nebude nepříjemné?”
5. Praví Martin celý se chvěje blažeností: „Ó Pane, Ty znáš mou přirozenost nejlépe! Co Ty mě dáš, učiní mně nekonečně blaženým! Chanchah anebo Gellu, to je mně jedno; nebo kdyby to bylo možno, třeba takovou sluneční dcerušku! Ó, ó, ó, - to už by bylo nade všecko!”
6. Pravím Já: „To nyní záleží na tobě; jsi svobodný a smíš také podle toho svobodně volit!”
7. Praví Martin: „Ó Pane, staniž se jedině Tvá vůle!”
8. Pravím Já: „Nuže vezmi si tu nejbližší u sebe!”
9. Martin pln blaženosti se ihned ohlédne a spatří již po svém boku Marelisaelu, prvou a nejkrásnější z oněch tří slunečních dcer; uvede ji přede Mne a otáže se: „Pane, je to ta pravá?”
10. Pravím Já: „Ano!” A žehnám mu na věky a Martin je dokonalý.
11. Pln nejvyšší blaženosti líbá nyní svou nebeskou ženu a poznává se a tím jeho láska se zasnoubila s moudrostí na věky. Oba mne nyní chválí a velebí jakoby z jednoho srdce a z jedněch úst; neboť takto teprve v nebi se stává z odděleného Adama opět dokonalý člověk, ale v rozlišené, osobně nejblaženější bytosti.
12. Po Martinovi obdrží Borem Surahilu, druhou ze tří slunečních dcer a Chorel Hanialu, tře-tí z oněch tří – a oba jsou nadmíru šťastni a blaženi!
13. Martin, blažeností a nejsladším pocitem slasti sotva se ovládaje praví: „Ó Pane, nejdob-rotivější, nejsvětější Otče! Zde bych nyní také já, jako kdysi Petr na hoře Tábor, zvolal: „Zde je dobře býti!” Ale jedině Tvá vůle se staň!”
14. Pravím Já: „Můj milý, nyní dokonalý Martine! Neslyšel jsi nikdy na Zemi staré přísloví: „Kdo lásku má, nevěstu domů zavede!” Hle, tak je tomu nyní také u tebe! Proto, ježto jsme nyní zde v tomto velkém domě vše uspořádali, odebereme se opět domů!
15. A cesta, po které půjdeme, zůstane nyní těmto Mým novým dětem ne této velké světel-né Zemi budoucně otevřena až do tvého a do Mého domu! Všichni pak, které jsi přijal do svého domu, zůstanou tvými i Mými na věky; neboť, co je Mé, to je nyní také tvé a co je tvé, to je také Mé na věky.
16. Také zůstaneš na věky ochranným andělem tohoto domu a této obce ve Mně, jako Já v tobě; ale nejen tato obec této Země, nýbrž také všech dvanáct bran tvého domu povede tě do nesčetných jiných zemských obcí, kdy teprve nalezneš nezměrné a nespočetné blaženosti!
17. Nyní ještě slovo k novým dětem této Země! To však ať vyjde z tvých úst!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola