předchozí kapitola obsah následující kapitola
Uhronova uvítací řeč k Pánu. Nanejvýš milostivé sdělení
Páně Uhronovi. Povolání slunečních dětí k Božímu dětství.
Přesmutné svědectví o lidech Země,
1. srpna 1848)
1. Když jsou všichni po krátce trvajícím vstupu v domě anebo spíše v tomto velkolepém nádherném paláci, předstoupí onen opět již posílený mudřec v nejvyšší a nejpokornější úctě přede mne a praví:
2. (Mudřec) : „Ó Ty, kterému se na tomto Tvém Světě žádný jazyk neodvážil dát jméno, - Ty nám po tak dlouhé předchozí časy Tvými praarchanděly zvěstovaný věčný Praduchu a nejvše-mohoucnější Tvůrče všech bytostí, jejichž počet nemá počátku ani konce, - Ty prvý, Ty Nejsvě-tější, Ty nejmoudřejší, Ty věčný zákone a věčný Řáde všech bytostí a věcí, - jelikož jsi nás tak neskonale milostivě konečně jednou navštívil, ó učiň nás nejnehodnější, hodnými také ještě té Tvé milosti, že nám Sám ukážeš Svou vůli a naznačíš cestu, po níž kráčejíce, mohli bychom se s důvěrou vždy a na věky těšit z Tvého zalíbení!
3. Jsme sice na tomto světě vyzbrojeni velkými přednostmi; jsme co tvaru nadmíru krásní a podle měřítka našeho společenského svazku také dostatečně moudří; pracujeme více vůlí nežli rukama; ještě nikdy nás nesoužili starosti o potravu, jak prý to velmi často bývá na ostatních světech rovněž neznáme tělesných nemocí, ačkoliv naše tělo je velmi vznětlivé; také můžeme žít jak dlouho chceme; svolíme-li pak k proměnění vyžadovanému vyššími duchy, stává se nám nejvyšší slastí!
4. Krátce, jsme ve všem tak postaveni, že mohu s jistotou a důsledností říci; V nekonečném prostoru Tvých stvoření sotva asi existuje druhý Svět, v němž by přirození lidé byli šťastněji postavení nežli jsme Tvou nekonečnou milostí my! Ale při tom všem to nicméně poznáváme, že jsme za Tvými dětmi tak daleko, jak daleko jsou od sebe póly nekonečnosti!
5. Ó Pane, pohleď na nás, kteří jsme jakožto Tvé děti vzešli také z Tebe a umožni nám, abychom i my měli naději, že budeme postaveni aspoň poněkud blíže k Tvým svatým dětem v duchovní skutečnosti!
6. Ó Nejvznešenější, Nejsvětější Otče Svých dětí, kdyby to byla Tvá vůle a nebylo to proti Tvému nejsvětějšímu řádu, vyslyš tuto mou ubohou prosbu, k jejímuž přednesení mně dodala odvahu duchovní bída tohoto lidu a má nepochopitelně mocná láska k Tobě, Ó Nejsvětější! – Ale nehněvej se na nás, ó Otče Svých, jestliže jsem se já, cizinec odvážil zaklepat na nejsvětěj-ší bránu Tvého srdce!”
7. Poté pravím Já řka: „Můj synu Uhrone, právě proto oč prosíš, jsem také zde! Neboť hle, lidé malé Země na Mne nyní dočista zapomněli a učinili z ní úplné peklo! Jen velmi málo je ještě tu a tam těch, kteří vskutku ještě něco na Mé jméno dají a na Něm, staví; většině ostatních se však stalo pohoršením a ošklivostí. Z toho tedy snadno seznáš, že budoucně budou moci sotva již vychovávat děti na oné nevěrné Zemi.
8. Neboť Mou mocí se to uskutečnit nemůže, protože by byli souzeni, - což se u Mých dětí na věky nikdy stát nesmí, ježto Mé děti musí přejít do nejvyšší svobody, jinak by mně nemohly sloužit za Mé pravé rámě. Jestliže však jimi Svou mocí nepohnu a nechám je ještě nadále činit, co svobodně chtějí, pak se stanou ďábly a budou spolu provádět tak nanejvýš zlé věci a skutky, že by tím mohly být dány za vzor nejhlubšímu peklu.
9. Nemají víry, lásky, pokory a poslušnosti a tedy ani zcela žádné důvěry ve Mne. Jak by Mně také mohli důvěřovat, když pro jejich největší nevíru, vlastně pro ně ani neexistuji?! –
10. Proto Mně nyní také nezbývá nic jiného, nežli abych ony nemnohé pravé a lepší za-chránil a uschoval, - ostatní pak úplně vydal jejich vlastní vůli a vzal jim vše, co je spojuje se Mnou, čímž pak v krátké době poté ze zemské půdy zmizí jako nicotné stíny.
11. Jelikož na takový způsob nemohu s oné Země obdržet již téměř zcela žádné dokonalé děti a ty nejlepší jsou horší nežli nyní zde ti nejhorší, kterými jste byli právě vy sami, založím zde novou školku pro Své příští děti, onu Zemi budu pak třídit tak, že zůstavší lepší budou mu-set konat dny dlouhé cesty nežli narazí na nějakou sobě rovnou bytost!
12. Jelikož toto chci učinit, musím vám tedy nyní také ukázat takové cesty, na kterých bude-te moci dospět k Mému pravému dětství, budete-li chtít! Bude-li však Země čištěna, učiním až k vám most pro ducha, po němž budete moci s oněmi jako ruku v ruce kráčet!
13. Nyní však vyšli rychle posly a nech vstoupit mnohým dovnitř; neboť Já jim všem chci otevřít velmi široko bránu k Mému srdci! Budiž tedy a staň se!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola