předchozí kapitola obsah následující kapitola
Pravá a zdánlivá moudrost slunečních mudrců.
Zákon krve-prznění mezi slunečními obyvateli úskokem
Satana! Účel příchodu Páně. Koho postihuje neúprosně soud.
1. Nyní se dává průvod opět do pohybu a kráčí zcela pohodlně vpřed.
2. Cestou však se Mne tři sluneční dcery dotazují řkouce: „Dobrý a přemoudrý Pane, Mistře a Otče svých dětí, pročpak jsou tyto dvě milé dcery tak tiché a klidné a nic nemluví a na nic se tě netáží? Vědí již vše a jsou snad proto již velmi moudré?! Neboť hle, naši velcí mudrci mluví také hrozně málo; ale mluvíme-li pak ovšem jedno slovo z jejich úst je závažnější nežli deset tisíc slov z našich úst! A tak tomu asi nejspíše také bude u těchto Tvých nejmilejších dcer?!”
3. Pravím Já: „Ano, ano, opravdu téměř tak je tomu, - jenže s tím rozdílem, že obě mají již nyní ve vší úplnosti to, o čem mají vaši největší mudrci ve své nejhlubší mystice sotva slabé tušení, které se neodvažuji ani pro sebe vyslovit!
4. Neboť hleďte, moudrost, s jakou se lze shledat u vašich mudrců, není vlastně pravá moudrost, nýbrž spíše tajnůstkářské haraburdí, které vlastně nevede k ničemu, co bych mohl vpravdě schvalovat; ano pravím vám, že zákony vašich mudrců jsou tu a tam takové, že vás činí pro Mou Říši úplně nezpůsobilými!
5. Vy se ovšem nedopouštíte hříchu, zachováte-li přesně, co vám předepisují vaše zákony, které jsou však od oněch prazákonů již tak vzdáleny, jak daleko je nebe od tohoto Světa, - ne-boť pravím vám, vy sice máte ještě ve všem svůj prvotní tvar a jste ve své vůli mocné, - ale vaši tak zvaní hlavní mudrci celkem za mnoho nestojí, ačkoliv tu a tam jsou ještě některé obce, které dosud ještě podržely své prazákony. A tak jsou tyto sestry mnohem moudřejší nežli vaši zdejší největší mudrci!
6. Neboť hle, ony jsou plny lásky a když jim byla soulož s bratry a otci cizí a největším hříchem, protože na takový skutek Jsem bez milosti uvalil nejtěžší věčný trest! Neboť u obyva-telů Země se praví: „Proklet budiž krvesmilník!” U vás však je krvesmilství zákonem vašich mudrců! Hleďte, jak dalece vaši mudrci chybují! Proto nejsou tak moudří jak se domníváte – a právě proto také nyní přicházím k vám, abych ukázal vaším moudrým jejich velkou nemoud-rost!”.
7. Praví ony tři: „Ó Nejvznešenější Pane a Mistře těchto Svých dětí! Cožpak ty jsi tedy také Pánem nad našimi mudrci a nad tímto naším velkým a nádherným Světem, že nám nyní chceš dávat jiné zákony?!”
8. Pravím Já: „Ano, Mé od krvesmilství ještě čisté dcery! Satan nalezl cestu i do této čisté země a zkazil už mnohé obce; proto musím Já, jako Pán také této země, přijít Sám a tuto nečis-tou půdu zamést, jinak byste brzy ztratili všechno své původní šlechtictví a tím věčný život du-cha, který v mnohých obcích nyní visí již na velmi slabé nitce! Neboť koho chce chytit Satan, toho chytá určitou moudrostí vysokomyslností a nato smilstvem. U vás pak to velmi chytře na-strojil; ale Já vám pravím, Mému oku není nic příliš chytrého!
9. Pravím vám, vy všichni i se svými mudrci jste se velmi roznemohli a to v mnohých a vel-kých obcích! Vaše plození, které bylo původně čistě duchovní, stalo se nyní co nejhruběji hmot-né; ano stalo se nejhanebnější všech hanebností!
10. Pravím vám, že mezi Mými dětmi na vámi tak zvané Svaté Planetě je krvesmilství nej-bezbožnějším, přede Mnou nejošklivějším zločinem, takže já takovéto krveprznitele neodvola-telně trestám časnou i věčnou smrtí ohněm! A hleďte, tato nejohavnější, čistě satanský neřest vší neřesti stala se u vás zákonem.
11. Myslíte, že Já jako Prazáklad všeho jsoucna a Řád veškerého řádu, mohu takový zákon schválit?! Proto, jak bylo řečeno, přicházím nyní, abych vás zachránil anebo na věky odsoudil. Ne nadarmo křičeli vaši duchové vašim, že v této společnosti přichází onen „Nejstrašnější”; ale to nebyli duchové dobří, nýbrž opravdovým Satanem zbloudilí! Ale Já nejsem Strašný nýbrž pouhá Láska nevinným, ale zajisté věčným soudcem těm, kteří jednou mají Mé slovo a Můj zá-kon a nejednají podle něho!”
předchozí kapitola obsah následující kapitola