Kapitola 108.

Podobenství o moudré výchově dětí.

1. Pravím Já: „Ovšem, pravím tobě, Má nejmilejší Chanchah, tyto a ještě mnoho tisíc otá-zek lze zajisté omluvit; leč věz, že zde, podobně jako na Zemi, má svůj čas.

2. Hle, na Zemi jsou děti nejmlsnější a také nejzvědavější; jsou téměř stále hladové a rády by vše až do základu věděly a proto se ustavičně táží na všeliké věci svých důvěrníků. Myslíš, že by bylo dobré přecpávat žaludky těchto dětí vším tím, po čem jejich velmi podrážděné pone-bí pociťuje prudkou touhu a stálým odpovídáním na vše to, co se táží, ukájet jejich zvědavost?!

3. Hle, moudří rodičové kladou tu svým dětem náležitou uzdu a přivádí je takto přirozeně a mravně na pravou dráhu ke krásnému cíli mužného vývoje! Hloupí rodičové však, kteří poskytují svým dětem vše, co jim jen vidí na očích, dělají z nich opice místo lidí; jejich příliš bujně živené tělo se stává plné smyslnosti a jejich duch lenivým a konečně zcela tupým pro všechno vzneše-né, dobré a pravdivé, jako ti to na Zemi zejména v tvé zemi až příliš jasně ukázalo tisíckrát tisíc případů!

4. A jak je tomu na Zemi, tak je tomu také zde! Nebylo by pro nikoho dobré, aby ihned vše-ho požíval a se dozvídal, nýbrž teprve ponenáhlu, jak to vyžaduje jeho schopnost přijímat; jsou-li děti takto vedeny, pak se nejmenší dítka stávají vždy silnějšími a silnější a mohou časem víc a více snášet, až se takto stanou dosti silnými a schopnými k přijetí něčeho vyššího!

5. A právě takto budeš nyní i ty se všemi, které zde spatřuješ, námi třemi vychovávána; pro-to jen se všem zcela trpělivě podrobuj, tak si budeš moci brzy na všechny své otázky sama úpl-ně odpovědět! – jsi s tím nyní spokojena?”