32. Uzdravení slepého děvčete (jménem) Achaia.

1) Po těchto slovech odešli Řekové ke své modle a spustili silný řev, který potrval slabou půl hodinu, ovšem bez jakéhokoli úspěchu.

2) Když skončili tento prosebný řev, přišel Řek opět ke Mně a pravil: „Příteli, jak vidíš, byla naše námaha nyní jako vždy úplně marná! Nyní je řada na tobě, abys nám podal slíbený skutečný důkaz, podle něho jedině váš Bůh je pravý. Podaří-li se ti to, pak se staneme jako jste vy, pro všechny časy Židy!“

3) Pravil jsem JÁ: „Jdi tedy a přiveď Mně svou slepou dceru a přesvědč se, že je ještě úplně slepá! Teprve pak jí otevřu oči!“

4) I odešel Řek velmi potěšen, protože nyní již věřil, že jeho dcera bude vidět a přivedl ji ke Mně řka: „Zde, milý příteli, je ona dosud úplně slepá; ráčiž ji tedy s pomocí a živou mocí svého Boha otevřít oči!“

5) Pravil jsem JÁ k děvčátku: „Achaio, chtěla bys vidět jako ostatní lidé světlo a nesčíslně mnohé jiné nádherné věci na Zemi?“

6) Pravilo děvčátko: „Ó, Pane, kdybych tvou mocí viděla, pak bych zajisté byla přešťastnou a milovala bych tě více nežli vše na světě! Ó, otevři mně tedy oči!“

7) A JÁ jsem jí dechl na oči a pravil: „Achaio, chci, abys v tomto okamžiku viděla a budoucně nikdy neoslepla!“

8) Když jsem vyslovil nad děvčátkem tato slova, stalo se děvčátko také již úplně vidoucí a radostí nevědělo, co by nyní dříve učinilo a tak tomu bylo i s jeho rodiči.

9) Teprve po krátké chvíli padlo děvčátko s jeho rodiči a sourozenci přede Mnou na kolena a pravilo: „Ó, Pane, Ty jsi více nežli všichni lidé na celé Zemi! Ty Sám jsi ten jeden a jedině pravý Bůh nejen Židů, nýbrž všech lidí na celém okrsku zemském. Tobě jedinému přinesu jakoukoli oběť a Tebe jediného budu po celý svůj život milovat, chválit a velebit!“

10) Pravil jsem JÁ: „Achaio, jak to, že ti přichází na mysl, abys Mne nyní velebila jako Boha? Což nevidíš, že jsem člověk tak jako ti ostatní, kteří jsou kolem tebe?!“

11) Pravilo děvčátko: „To vidím, to vidím, - ale jen zdáním ve vnější formě; ale Tvé nitro je plné Boží síly a tato síla je přece vlastní a jedině pravý Bůh! Mimoto jsi mi neřekl: „Bůh Židů tě učiň vidoucí!“, nýbrž řekl jsi: „Achaio, chci abys viděla!“ a já jsem se stala vidoucí! Ty jsi mi tedy pomohl ze Své vlastní moci, která je jistě čistě božská, neboť jinak bych byla zůstala navždy slepou. Tobě tedy platí veškerá má láska a nejhlubší úcta!“

12) Po tomto ujišťování přišli také všichni ostatní a chválili a velebili Mne a oči všech byly upřeny na Mne.

13) Zatím však, co Mne všichni pozorovali, chválili a velebili, odstranil jsem JÁ mocí Své vůle také chrám i s jeho modlou a pravil poté Řekům: „Jelikož jste nyní našli správného a jedině pravého Boha, zničil jsem také již ze Své plné moci vaši modlu i s jejím chrámem. Jděte a hledejte místo, kde stál chrám!“

14) I ohlíželi se všichni po chrámu a nemohli již určit, kde stál předtím; neboť zničil jsem nejen chrám s modlou, nýbrž i onen pahorek.

15) Když to spatřili Řekové, začali Mne ještě hlasitěji chválit a velebit a tázali se Mne, co by nyní měli učinit, aby se ukázali být hodnějšími milosti nyní jim prokázané.

16) Několika slovy jsem je poučil a všichni přijali Mou nauku a brzy utvořili dobrou obec ve jménu Mém.