156. Rada Páně Esejským.

1) Pravil jsem JÁ: „Já vím a vidím, že jste se nyní před lidmi octli a také museli octnout ve velké nesnázi; ale to už tak musí přijít, chopil-li se ke svému vnitřnímu polepšení pravdy člověk, jenž se dříve všelikou lstí, světskou chytrostí a podvodem před lidmi uplatňoval a dělal důležitý, aby od nich vyloudil velké poklady. Neboť nechce již lidi klamat a podvádět, pravdu se však neodvažuje jim říci, aby mu v hněvu neřekli: „Ó, bídný podvodníku, když nyní pravdu doznáváš a můžeš podle ní mluvit a jednat, proč jsi to tedy neučinil již na počátku svého podniku?! Co jsme ti kdy dříve zlého učinili, že jsi se nám po léta prokazoval jako mrzký podvodník?! Naprav nyní všechen na nás spáchaný podvod, jinak naší spravedlivé pomstě neujdeš!“

2) Ano, přátelé, tuto velmi zlou řeč mluví sice vnitřní svědomí vždy k tomu, kdo chce lstí a podvodem lehkověrné lidstvo využitkovat a svou prohnanou světskou chytrostí také využitkovávat; ale takový člověk nakonec ohlušuje své svědomí, které je nejvnitřnějším duchem života a pravdy v člověku a oklamává pak osleplé lidi vždy víc a více.

3) Ale co potom, když pro všechny lidi nadejde den úplné pravdy? Kam budou utíkat před těmi, které tak často a nesčetně podváděli a obelhávali?! Věru, to bude zlý útěk a prchající budou křičet a říkat: „Hory, spadněte na nás, aby nás nepostihlo světlo pravdy velkého dne a neodhalilo před očima těch, které jsme tak často nanejvýš mrzkým způsobem oklamávali a obelhávali!“

4) Já však pravím vám, kteří jste nyní kvůli čisté pravdě ustoupili od velkého podvádění; neboť zde se dá ještě velmi mnoho pravými skutky lásky úplně vyrovnat, ale na onom světě, kde bude vše zjevné, - dokonce nejtajnější myšlenky duše - to již nepůjde a podvodník a lhář si tam bude muset dát líbit nejtrpčí pokořování a bude převelice zahanbován před očima spravedlivých.

5) Dáti vám nyní správnou radu a poskytnout také pravou pomoc je i Mně těžkou věcí; neboť Já jako nejživější pravda sama nemohu přes vaše minulé chování a jednání hodit omlouvající je pokrývku a ponechávat lidi v bludu, do kterého jste je přivedli. Mluvte nyní pravdu ke všem, kdož k vám přijdou, poučujte je správně a řekněte, že jsem vám to přikázal a udejte jim také pravý důvod, proč nyní myslíte, chcete a jednáte jinak nežli předtím, kdy jste sami ještě stáli daleko od pravdy a řekněte jim také, že vás přiměla nikoli zlá vůle, nýbrž jen jistá blahovůle ke světla prostému a trpícímu lidstvu k tomu, abyste svou vědou a naučenou dovedností stanovili věci, umění a nauky, v nichž velmi mnozí lidé nacházeli svou útěchu! Poněvadž jste však nyní skrze Mne pronikli k čisté pravdě, nezadržujte těm, kdož vkládali vždy ve vás svou důvěru, nyní také čistou a živou pravdu, která jim navěky více prospěje nežli vše, co jste jim prokázali dříve.

6) Budete-li všichni takto pravdu lidem zvěstovat, pak se od vás nebudou hněvivě odlučovat, nýbrž budou vás poslouchat a později jako vaši opravdoví přátelé chválit. Neboť co jste předtím sami neměli, to také nemůžete nikomu dát, - což každý trochu rozumem obdařený člověk pozná a zač se na vás také hněvat nebude.

7) Držte se nyní jedině pravdy; neboť jen pravda vás může osvobodit a také vás osvobodí a v budoucnu vám poskytne veškerou ochranu a veškerou pomoc! Ale být na jedné straně sám v pravdě, vedle toho však chtít si vydělávat denní chléb lží, to se právě tak málo snáší jako den a noc anebo život a smrt. - Porozuměli jste Mně dobře?!“

8) Pravili tři Esejci: „Pane a Mistře, porozuměli jsme Ti a také poznáváme, že máš ve všem úplně pravdu; ale co budeme s oněmi pěti sty dětmi dělat? Máme je pohřbít anebo je pod nějakou záminkou rodičům anebo příbuzným většinou ještě v obci čekajícím vrátit? Neboť nejvíce nás nyní tísní toto: Jednak bychom nechtěli nechat odejít doufající domů nepotěšené a naplněné smutkem, jednak nám však praví nyní naše svědomí, že my, kteří jsme obdrželi čistou pravdu, nemáme lidstvo beztoho se všech stran příliš podváděné a potlačované ještě dále podvádět a potlačovat. Dáme-li jim však nyní najednou úplnou pravdu, budou nešťastni. - Budeme-li však podle možnosti konat ještě to, co jsme konali dříve a učiníme-li tím smutné šťastnými a spokojenými, pak jsme je a skrze ně mnohé ostatní znovu opět posílili ve všeliké pověře a ještě hlouběji vehnali do temnoty. Pane, jaká by tu byla střední cesta, aby se s námi čekající neloučili jako truchlící a také ne znovu oklamáni!“

9) Pravil jsem JÁ: „Také tu je těžké nalézt střední cestu; ježto však chcete nyní vážně všechny své staré podvody odložit a kráčet nadále po cestách úplné pravdy z Boha, která nyní přišla ve Mně do světa, pak Já Sám něco pro vás učiním. V několika málo dnech přijdu k vám a pak se již ukáže, co vše se tu dá dělat. Nyní však můžete jít a oznámit to vašim bratřím a oni pak již budou vědět, aby to další přesně podle pravdy zařídili!“

10) Těmito Mými slovy byli tito tři úplně spokojeni, děkovali Mně za poučení, za opravdovou radu a za zaslíbení, podle něhož je Já Sám během několika málo dní navštívím, povstali pak a šli ještě před východem Slunce svou cestou dále. V Betanii pak také nesnídali; teprve u údolního hostinského se zastavili, požili chléb a víno a rozmlouvali tam se sluhy o mnohém, co jim sluhové mohli o Mně sdělit a teprve po dvou hodinách se ubírali cestou přes Betlém dále.