86. Svědectví Markovo o Pánu.

1) Říman Marek přistoupil však k nim a pravil v řeckém jazyku, ve kterém se také farizejové nejspíše vyznali nežli v římském: „Přátelé, nebuďte přece na rozpacích proto, že jste před nám nyní tak hezky otevřeně vyslovili, že byste se rádi zbavili našeho panství a že byste také téměř bezpodmínečně za pravého Mesiáše považovali toho, jenž by vás opět učinil svobodným, velkým a mocným národem na této Zemi! Neboť vězte, že na takové projevy s vaší strany jsme již dávno zvyklí a proto kvůli vám nezešedivíme. Zůstaneme tu ještě vždy při našem starém úsloví: Leo non capit muscas ), protože se k tomu věru cítíme ještě dosti silní a mocní.

2) Vy jste se však nyní před Pánem a Mistrem vyznali, že v Něho pro sebe a u sebe uvěřit chcete a uvěříte i tehdy, když tento nejpravdivější Mesiáš nebude měnit pozemské poměry nejen Židů, nýbrž také všech ostatních lidí Země; a to bylo tak dosti dobře vámi řečeno a proto také vám odpouštíme váš ne právě velmi lichotivý projev. Ale jen se opravdu vskutku podivujeme, že vy, ve svých spisech sběhlí lidé teprve nyní začínáte poněkud chápat, co jsme my Římané dílem již dlouho jako nezvratnou pravdu uznali a zcela dobře poznali.

3) Hleďte, tento Ježíš z Nazaretu, zrozený v Betlémě podle vašeho letopočtu roku 4151 po vzniku Adama a to v měsíci lednu sedmého dne o půlnoci, je vnějším zrozením jistě tak dobře Žid jako vy.

4) My však máme již dávno zprávu o všem, co se s ním zázračného přihodilo při Jeho narození a také tu a tam později a nikdy nám dobré zprávy nechyběly a také jsme nikdy podobně jako vy lehkomyslně s očí nespouštěli Jeho nanejvýš pozoruhodnou Osobnost; neboť obdrželi jsme o Něm zprávu od Cyrenia a Kornelia a jelikož my všichni jsme již mužové ve věku od 50 - 65 let, bude vám zajisté také pochopitelné, že jsme se již také mohli jistě leccos dovědět.

5) My pohané, kterým vy slepě spíláte, již také jsme dávno u sebe a pro sebe mysleli a to tím více, když jsme se byli s vašimi zákony a proroky seznámili, - že za zázračným Nazarejcem se ještě skrývá něco nejvýš mimořádného, i když to snad není podle proroků všem lidem zaslíbený Mesiáš. Nyní jsem však o tom, i když zatím také jen pro sebe a u sebe nade všechny pochybnosti, že je také úplně pravdivě tím to, jímž jsme Ho už dávno být tušili.

6) Když však nyní my slepí pohané poznáváme, že On je velký Mesiáš světa a také Ho jako Pána nad sebou a nad všemi vládci Země velebíme, ačkoliv je vnějšně jak bylo již poznamenáno jen Žid, jenž jako takový není věru u nás v žádné zvláštní vážnosti, co potom vám vadilo, že jste tohoto vašeho tak velkého a neskonale vznešeného krajana neuznali rovněž za Toho, Jímž beze vší pochyby je?! Není to také pro vás čest, že my pozemsky mocní Římané Jeho, Jenž je co do vnějšího zrození Žid, poznáváme a velebíme jako Pána a Mistra nad všemi pány světa, čímž také věrně otevřeně a pravdivě vyznáváme, že nás Římany v duchu vší pravdy úplně porazil a za toto vyznání se také nikdy nebudeme stydět, neboť je nám to jen k největší slávě, že také nás jako děti přijal pod své všemohoucí a otcovské žezlo?! A vy Židé konáte ve své pýše a ve své velké slepotě poradu za poradou, jak byste mohli Jeho, všemohoucího Pána vší slávy zajmout a dokonce usmrtit?! Řekněte nám pohanům, jak jen to může být u nás myslitelné!“

7) Po tomto energickém oslovení Římana Marka se farizejové ještě více zarazili a nevěděli, co by mu odpověděli.

8) Říman je však nicméně vyzval, aby mluvili co by jen mohli a chtěli a že jim to nebude připočteno ke zlému; neboť svobodní a čestní lidé se smí také před Bohem vždy svobodně a čestně bez výhrady vyslovit.