174. Výklad Isaiáše 2, 6-22. Milostivá otevření nového světla.

1) Pravil jsem JÁ: „Dobře tedy a tak tedy poslouchejte slovo dále! Slova prorokova znějí:

2) „Leč Ty jsi dopustil, Pane, Svému národu, že upustil od domu Jakobova; neboť Tvé národy si počínají nyní hůře nežli z počátku cizinci! Nyní jsou také astrology (a vykladači znamení) jako Filištínští a činí mnohé z cizích dětí dětmi svými. Jejich země je plna stříbra a zlata a jejich pokladům není konce; a jejich země je také plna koní a jejich vozům konce počtu není. Také je země jejich naplněna modlami a lidé se klaní dílu rukou svých tomu, co učinily prsty jejich. A klaní se obyčejný člověk a ponižuje se i přední muž. To jim, Pane, neodpustíš. Táhni, zpronevěřilý lide, k horským skalám a skryj se v zemi z bázně před Hospodinem a před Jeho vznešenou velebností!“

3) Těchto pět veršů patří na jedno pole, protože oznamují bídný stav církve anebo domu Božího na Zemi a to u Židů, kteří byli před touto dobou, jakož i u Židů, kteří budou a přijdou po nás.

4) Lenivost ve vykonávání přikázání Božích je však důvodem, proč dopouštím, že Můj lid upouští od domu Jakobova na hoře Páně a zcela přesně napodobí počínání nejhrubších a nejlenivějších národů, kteří řádí ve východních zemích jako divoká zvířata.

5) A co nyní konají farizeové a jim podobní Židé, to budou konat též naši potomci: Zavedou u lidu mnoho dní, kterým budou připisovat zvláštní sílu a účinek a kdo bude svědčit proti tomu, toho budou ohněm a mečem pronásledovat. Také se stanou vykladači znamení, za peníze budou lidem předpovídat štěstí a neštěstí a dají se za to zcela mimořádně chválit a platit; neboť taková lenivá práce vynáší nakonec zajisté přece jen více nežli rádIo a srp.

6) Aby se však tím více zvětšil jejich lenivý příjem, vyšlou jako nyní farizeové do celého světa apoštoly a učiní cizince svými dětmi. Tito cizinci nebyli již jako temní pohané k ničemu prospěšní; až se však potom stanou nejopravdovějším světovým filištínstvím, budou stokrát horší, nežli byli předtím! Tím se však jejich temná země naplní stříbrem a zlatem a jejich touha po pokladech tohoto světa nebude mít konce a rovněž tak i jejich vládychtivost a válečná zběsilost, - což vyjadřuje prorok v obraze nesčíslným počtem koní a vozů. Ale také jejich vládní území bude naplněno modlami a chrámy, jak toto již přes osobní varování Bohem započal moudrý Šalomoun, jenž kvůli svým cizím ženám dal zřídit u Jeruzaléma chrám modlám. Těmto modlám se budou slepí blázni klanět a dílu svých vlastních rukou a prstů kořit v hloupé domněnce, že se tím stanou milými Bohu. A kdo to neučiní, bude tělesně na život a na smrt pronásledován. Neboť mnozí králové pro větší lesk svých trůnů se budou držet nesmyslu světských filištínů a ohněm a mečem budou vždy pronásledovat nemnohé přátele světla a živé pravdy.

7) A hle, tehdy přijde Pán a potrestá národy, kteří jeho jménem obelstili tak mnoho lidí!

8) Tu se pojednou se všech stran vynoří pravé živé světlo a přátelé noci budou navždy poraženi. Budou sice (velcí a mocní Země) prchat ke skalám a se zakopávat pod svou neplodnou půdu z bázně před pravdou a vznešeností Páně; ale to jim málo prospěje.

9) Mluví prorok nyní opět dále a nahlas praví: „Všechny vysoké oči (vládcovská pýcha) budou sníženy (pokořeny) a všichni vysocí lidé se budou muset sklonit; jedině Hospodin Sám bude vysoký v té době a pak i věčně dál a dále. Neboť Den (Světlo) Hospodina zástupů (Cebaota) vzejde nade vše naduté a vysoké a nade vše, před světem vznešené, aby se to ponížilo; tak také nad všechny vznešené cedry Libanonu (kněze) a nad všechny duby v Basanu (hlavní opory modlářského kněžstva každé doby); nad všechny vysoké hory (vládce) a nad, všechny povýšené pahorky (všechny, kteří mají přístup ke dvoru); nad všechny vysoké věže (vojevůdce) a nad všechny pevné zdi (válečná vojska); také nad všechny lodi na moři (ty, kteří sedí u státního vesla) a nad veškerou pozemsky drahocennou práci (velký státní průmysl). A to se stane, aby se muselo sklonit vše, co je mezi lidmi vysokého a všichni vysocí lidé se velice upokoří a jedině Pán bude v oné době vysoký. Modly pak zcela vymizí. A tehdy se také ještě půjde do skalních jeskyň a do rozsedlin Země (skrýší mamonu) a to z bázně před Hospodinem a jeho vznešenou velebností (Světlem věčné pravdy), když povstane, aby děsil (trestal) Zemi. V té době hodí člověk své stříbrné a zlaté modly do doupat krtků a netopýrů - kteréžto modly si dal udělat pro uctívání - aby pak tím snáze mohl zalézt do kamenných trhlin a skalních rozsedlin z bázně před Hospodinem a jeho vznešenou velebností až povstane, aby děsil Zemi; ale to nikomu nic neprospěje. Proto se nestarejte o člověka, jehož duše je v jeho chřípích (duše v chřípích značí světskou pýchu); neboť nevíte jak snad vysoko ve světě stojí!“

10) Nuže, tu máte celé, lehce pochopitelné vysvětlení celé druhé, nejvýš pozoruhodné kapitoly proroka Isasiáše! Poslední verše se vysvětlují samy sebou, pochopil-li se dobře význam veršů prvých.

11) Já však pravím vám, že se opravdu také tak stane již nyní v nejbližší době a pak opět v plné míře asi po devatenácti stech letech; neboť ani v Mém úradku není jiného prostředku, musí-li se člověku ponechat nejúplnější svoboda vůle, nežli jen tento jediný prostředek, kterým se čas od času může lidské lenivosti úspěšně čelit. Jest ona kořenem všech hříchů a nepravostí. - Porozuměli jste tomu všemu dobře?

12) Vy sice budete z toho nyní pociťovat v sobě méně radosti, - ale zato tím více národové příští, až jim bude znovu dána tato zpráva v jejich velkém soužení a v době, v než povstane národ proti národu, aby jej zahubil. - Ale o tom nám dá ještě důkladnější světlo kapitola následující!

13) Nyní Mi však řekněte, jak jste pochopili tuto věc největší důležitosti! Já pravím „největší důležitosti“, protože vám jako svým příštím nástupcům chci především položit na srdce, abyste se chránili lenosti vy a všichni vaši učedníci. A tak můžete nyní mluvit o duchu, s kterým jste se setkali v Isaiášovi; pak přejdeme snadno ke kapitole třetí!“

14) Pravili učedníci a také jednohlasně ostatní přítomní: „Pane, co Ty nařizuješ, chceš a dopouštíš, je jistě předobré, přemoudré a spravedlivé; neboť Ty jako Tvůrce a Mistr lidí a všech věd ve světě víš zajisté, co se hodí lidem nejlépe. Kdyby byly stříbro, zlato, drahokamy a drahocenné perly jen a jen na škodu Tvých lidí, pak bys byl věru takové zlé věci nestvořil!

15) Kdo ví mimo Tebe, zda by se byli lidé bez těchto dráždidel nestali snad ještě mnohem línější, nežli při všech těchto tisících tisíců dráždidlech beztoho již jsou a časem ještě více budou?! Stanou-li se však velmi mnozí z příliš velké lásky k těmto dráždidlům pravými ďábly mezi lidmi, pak přece máš k volnému použití nekonečnou hojnost kárných prostředků a my jsme toho mínění, že na konec časů světa podle Tvého nejtajnějšího a věčného úradku již vše dobře dopadne.

16) My jako Tvoji vyvolení učedníci vynaložíme jistě vše, abychom udržovali lidi podle Tvého úradku ve správné a pravé činnosti a k této činnosti je povzbuzovali a oživovali. Zda toho však budou také tak dbát v další posloupnosti časové ve svých potomcích, to je ovšem značně jiná otázka! Avšak tu již Ty Sám necháš díti se vše, co se nejlépe hodí ku prospěchu lidí, ať války, mor, drahota, hlad, anebo mír, zdraví a požehnaná léta a časy! A tak jsme tedy nyní vyslovili před Tebou své mínění otevřeně, ó, Pane a prosíme Tě o pokračování ve vysvětlování proroka.“

17) Pravil jsem JÁ: „Tentokrát jsem s vaším prohlášením úplně spokojen a protože jste dobře pochopili vysvětlení druhé kapitoly prorokovy, můžeme nyní tedy přejít v krátkosti ke kapitole třetí. A tak Mne tedy poslyšte!“