191. O druhém o třetím zření.

1) Říman poděkoval za tuto Mou radu a šel opět k andělu a řekl mu: „Milý andělský duchu, jsem ti sice velice zavázán za všechna tvá světlá slova, která jsem od tebe slyšel, - avšak my občané této Země a vlastně příští aneb nastávající děti Boží se nemůžeme s vaší nadpozemskou moudrostí naprosto spřátelit! Copak my víme ještě o jiných Zemích v nekonečně dálném prostoru, když dávno ještě dost dobře neznáme ani tuto naši Zemi?! Buď tedy tak laskav a dej mi pro svou výpověď makavé důkazy, jinak se vší svou moudrostí u nás věru mnoho nepořídíš!“

2) Pravil andělský duch: „Žádáš sice ode mně mnoho, ale musím ti nyní vyhovět, jelikož Pán tomu tak chce. Tvůj zrak je ti nyní sice tak dalece otevřen, že okem své duše můžeš vidět nás čisté duchy, - ale to také jen proto, že jsme se přioděli jaksi substanciálním tělem ze sféry vašeho vnějšího života.

3) Kdybychom byli u vás jako čistí duchové, pak byste nás i přes vaše nynější druhé zření neviděli. Až budete však jednou v čistém duchovním zření - což můžete zvát třetím zřením aneb nejvnitřnějším zrakem ducha - pak nás zajisté budete moci vidět jako čisté a pouhé duchy. Právě tohoto třetího zření je však také třeba, abys mohl tak jako my vidět všechna ostatní světová tělesa, která jsou v přiměřeně malém měřítku také v tobě, leč tvou duší nebudou moci být zpozorována, dokud se duše nesjednotí s Duchem z Boha.

4) S dopuštěním Páně můžeme však již u vás lidí také na krátký čas způsobit to, že se stanete úplně bdělými duchem a. že tedy budete vytrženi do třetího a tedy do nejvyššího a nejčistšího zření.

5) Já vás tedy postavím nejprve mezi Měsíc a tuto Zemi, abyste tu mohli pozorovat, že tato Země je také jen koule, jako můžete očima svého těla vidět Měsíc a Slunce. Teprve poté vás přivedu zcela na Měsíc, pak na Slunce a poté teprve na několik ostatních Světů a Zemí. Jste s tímto návrhem spokojeni?“

6) Pravil Říman: „Ovšem; avšak tato věc snad nebude vyžadovat příliš dlouhou dobu? Neboť jsou-li ony Hvězdy vesměs Světy většími nežli je tato Země, pak musí být nesmírně daleko od této Země, protože se objevují tak malé a tu se již rozumí samo sebou, že seberychlejší duchovní cesta tam nebude trvat zrovna příliš krátce.“

7) Pravil anděl: „Pro čistého ducha neexistuje ani čas ani prostor. Zde a tam v nekonečné vzdálenosti odtud je jedno a „nyní“ a „před eony roků“ je také jedno. Proto v čistě duchovním stavu můžete také v jediném okamžiku více vidět a zvědět, nežli byste mohli ve svém těle sotva za několik tisíc let slovním vyučováním jen temně zvědět, k čemuž je však ovšem doba života člověka na této Zemi příliš krátká. To má však také svou velkou výhodu v tom, že duše u nás se pak také v jediném okamžiku mnohem více a čistěji a pravdivěji naučí a dozví, nežli by byla zde na této Zemi s to v dlouhé řadě let. Neboť když se duše ve svém těle jen poněkud osamostatnila, je pro ni velkou životní výhodou, je-li jí těžké a trpící tělo odňato a ona pak vstoupí do naší společnosti a dostává od nás úplně živě pravé životní vyučování.

8) Ale nyní dejte všichni pozor; neboť nyní vás ihned svobodně postavím ve vašem duchu, jenž je vlastní život lásky z Boha a proto také jste anebo se aspoň zcela jistě můžete stát dětmi Božími, budete-li podle vůle Boží žít tak, jak se vám velmi obšírně zjevuje. Staň se! Buďte svobodni a zřete nyní příbuzné vám věčné stvoření Boží!“

9) Po tomto zvolání anděla podle Mé vůle upadli všichni tělesně do spánku, mohli však přitom ústy mluvit, ačkoliv v tomto stavu byli o všechny tělesné smysly úplně oloupeni.