98. Obratná obhajoba pohanského kněze.

1) Poté jsem přikázal učedníkům, aby sdělili lidem hlavní poučky Mé nauky. Když se také to brzy a snadno. stalo, děkovali Mně všichni co nejvroucněji za takovéto jim prokázané velké dobrodiní. Knězi Zevovu také však hned řekli, že se úplně odříkají svých mrtvých a nikomu v ničem nepomáhajících bohů a že budoucně nebudou již chrám navštěvovat.

2) Avšak kněz pravil: „Já už jsem vám přišel vstříc! V této nové nauce se budeme budoucně ještě velmi často vidět a vzájemně se do jména tohoto živoucího Boha povznášet. Neboť naši staří kamenní bohové již dávno nejsou, to jest podle času a podle pravdy jsme si jich my kněží již dávno nevážili a byli pro nás také již dávno jakoby vůbec nebyli; a nyní také již nejsou, neboť tento Všemohoucí je svou vůlí zničil a také ono svaté jezero pokryl na všechny časy časů pevnou zemí. My sami jsme se nyní také stali jeho učedníky a budeme vám místo staré lži přednášet novou jadrnou pravdu a budeme vám prospívat všelikým užitečným vyučováním a tak zůstaneme starými dobrými přáteli!“

3) Tu pravil představený této vesničky: „To by nyní tedy bylo již takto vše správné; ale jedno se mi od tebe nelíbí, zejména při této obdivuhodné příležitosti! Ty jsi pravil, že vy kněží jste si již dávno bohů nevážili jak co do času tak i co do pravdy. To bylo zcela dobré a moudré pro vás a pro vaše kapsy; neboť jelikož jste zrovna neměli víru ve staré bohy, mohli jste jim přibásňovat co vám bylo libo. Představovali jste se nám jako prostředníci mezi bohy a námi ubohými, hloupými a slepými lidmi říkajíce: „To a ono žádají bohové jako smírnou oběť, aby nás nenavštívili tím či oním krutým soužením!“ My jsme pak jako blázni ochotně obětovali, - a vy jste pohlcovali místo bohů, kteří nikde a nikdy nebyli, oběti, které vám byly často velmi hojně přinášeny pro bohy! Když jste si však již tak dlouho nevážili bohů, proč jste tedy prováděli tak nespravedlivé nešvary a proč jste nás oklamávali? Jak to na nás napravíte?

4) Co zde jako sám chudý rybář a představený této obce mluvím, nemluvím za sebe, nýbrž za celou obec a ty jako mně známý prvý z vás 5 kněží se nám zajisté zodpovíš a řekneš, proč jste s námi tak jednali, jakoby jste byli již hned samými všemohoucími bohy a proč jste uvalili kruté tresty na toho, kdo by vám jako rozumný člověk nějak odmlouval. Nedáte-li nám tu dostatečné vysvětlení, pak to s naším příštím přátelstvím bude asi těžké!“

5) Pravil kněz: „Milý příteli, předně jsme vám nauku o bozích nedali my, nýbrž byli jste v ní již zrozeni a vychováváni a zadruhé se tě nyní ptám, co byste byli s námi učinili, kdybychom jednou povstali a dobrou řečí vám prohlásili vaše staré bohy za nicotnost. To, co jsme činili, museli jsme činit jen kvůli vám a podle možnosti se snažit zdržovat vaši starou pověru v bohy, ježto v opačném případě byste nám šli zcela jistě ne příliš vlídně na kůži. Dokud tedy trvala stará víra v mnohé bohy, byli jsme nuceni jako blázni vám sloužit a byli jsme tedy ostatně jako jinak všemi vědami vyzbrojení lidé dvojnásobně hodni své mzdy.

6) Mimoto z důvodů politických jsme museli pro stát konat co jsme konali. Kdybychom byli učinili něco protizákonného, byly by se nás římské soudy brzy tázaly, proč pracujeme proti staré nauce o bozích a dáváme lidu jinou nauku, která se nikde neobjevuje jako státem schválená. Byli bychom pak jistě pozbyli své úřady a vám by byli dáni jiní kněží, kteří by s vámi jistě tak mírně nezacházeli jako my. A kdo ručí nyní za to, že odstoupíme-li, nedostanete sem od státu brzy nové kněze, kteří vás pak budou velmi zle soužit?!

7) Nyní to ovšem máme lehčí, neboť nyní máme pro to, co se zde nejpravdivějším a živým Bohem provedlo a tak budeme-li od nynějška neochvějně pevně věřit tomu a konat to, co nám ukáže nová. nauka a budeme-li pak sami s to svou vytříbenou vůli něco obzvláštního vykonat, budeme moci tímto vším snáze odpovídat před soudy, které nás na všechen způsob sledovaly a soudy budou pak moci zastrčit svůj meč opět do pochvy.

8) Proto pravím tobě jako představenému této obce: Zůstaneme-li přáteli jako jsme byli, pak se budeme moci jistě dlouhý čas nerušeně cvičit v nové nauce, až v ní milostí udělenou nám jistě tímto pravým novým Bohem dosáhneme pevnosti, takže o čemž dosud nemá, ani mít nemůže takže nás pak nechá, jak jsem už dříve nyní ty, zda mám pravdu anebo ne!“

9) Praví představený; „Mluvil jsi správně, - ale hlavními podvedenými jsme přesto byli vždy my; neboť vy jste věděli, že na staré nauce o bozích nic není, my však jsme to nevěděli a velice jsme si jí vážili, protože jste nám to svými vybranými řečmi dobře dovedli vštípit. Avšak nechme toho nyní, neboť tímto Spasitelem světa se nám všem dostalo tak neočekávaně velkého štěstí a mimoto jeho učedníci se ještě zabývají tím, aby nás naukou poučili, jak může člověk dospět k takovým neobyčejným a vlastně ještě nikdy tu nebývalým životním schopnostem! Avšak já si musím nyní sám o tom něco poslechnout.“

10) Tu se odebral také tento kněz k vyučujícím učedníkům a poslouchal s největší pozorností as po dvě hodiny horlivě vyučující a teprve ze slov učedníků, kteří zde mluvili zcela veřejně, poznal, Kdo Já jsem a co chci s lidmi.

11) Já Sám jsem však zatím rozmlouval s Joredem, lékařem, se synem Jorabem a s oním dříve bezrukým člověkem, kterého nyní vzal Jored podle svého slibu k sobě a učinil jsem jim leccos pochopitelným, co by byli jinak sotva kdy s to pochopit.