54. Zmrtvýchvstání těla.

1) Pravil hospodský: „Ano, nyní tomu dosti dobře rozumím, ačkoliv se tu musím otevřeně přiznat, že je mi tato věc nyní něčím zcela novým a jaksi neslýchaným. Podle toho pak nebude nic z konečného. Zmrtvýchvstání těla v něž všichni Židé věří a proto pohřbívají mrtvoly na určitých hřbitovech ve víře. že tyto mrtvoly budou o soudném dni probuzeny anděly a spojeny se svými dušemi. Tomu, čemu nyní učíš 4). Židé asi sotva uvěří! Já tomu ovšem věřím, protože jsi nám to Ty,ó Pane, nyní řekl a zcela důkladně vysvětlil, - ale kdyby mi to vykládal někdo jiný, stěží bych tomu uvěřil; neboť to se příliš silně odchyluje od stávající víry. A přesto musím nyní otevřeně doznat, že to vše podle učiněných zkušenost! nemůže být jinak, nežli jenom tak. - Copak tomu říkáte, vy staří a noví učedníci?“

2) Pravil jeden ze Židořeků: „Co se týče nás, jsme zcela tvého mínění! Poznáváme sice také pravdu toho, co bylo řečeno, avšak vidíme také obtíž, má-li se tato zcela nová nauka v této době podat lidem jako pochopitelně pravdivá.“

3) Pravil jsem JÁ: „Vždyť Já jsem tuto nauku také nedal proto, abyste ji podávali opět Židům! Chcete-li jí někoho jiného poučit, můžete tak vždy učinit; zda však tomu věří anebo ne, to je zatím zcela jedno. Po čase však budou beztoho Moji praví vyznavači do vší pravdy a moudrosti uvedeni Mým na ně vylitým Duchem.

4) Je však samo sebou snadno srozumitelné. že pozemské tělo, bylo-li jednou zbaveno duše, nikdy nevstane zmrtvých a nebude znovu ve všech svých částech oživeno; neboť kdyby se tak stalo, musely by být v onom soudném dnu také spolu probuzen a oživeny všechny během celého, mnohdy velmi dlouhého časného života od těla odložené části, jako vlasy, nehty, ztracené zuby a všechny mytím odstraněné kožní části, jakož i v mnohých trpkých případech prolité kapky krve; kapky potu a ještě všelicos jiného, co tělo časem odložilo. Nyní si vedle toho představte takovou o soudném dnu probuzenou postavu člověka, - jak směšně by musela vypadat!

5) Také však má člověk za různých dob různé tělo; tak je například tělo dítěte jiné nežli chlapce, jiné tělo jinocha, jiné muže a zcela jiné starce. Nuže, při dokonalém znovuoživení zemřelých lidských těl o soudném dnu by musela nutně vzniknout otázka, zda mají být všechny ty tělesné tvary od dětství až do vysokého stáří znovu oživeny zároveň anebo jeden po druhém anebo dokonce jen jediný z nich.

6) Pak se tu vynořuje ještě jedna zcela závažná otázka a to: U Římanů a Řeků, Egypťanů a u ještě mnohých jiných národů této Země jsou mrtvoly až na popel spalovány. Jinde jsou vrhány do moře, jsou mořskými obludami stravovány a tím se stávají součástmi těla mořských oblud a když taková obluda pojde, je opět jinými mořskými zvířaty strávena. Co bude probuzeno o soudném dnu z těchto těl? Při spalování se rozložila největší část těla v kouř a páru a spojila se, se vzduchem a u těl vržených do moře se stalo maso a vše ostatní spolu součástí mořských zvířat a přešlo tedy do zcela jiné bytosti. Kdo by tu pak měl vyhledat a potom opět spojovat dřívější lidské součásti těla z nesčetně mnohých těl zvířecích, z vody, ze vzduchu, z nerostů, rostlin a červů?!

7) A ježto dokonce ani to by nebylo u Boha něco nemožného, je tedy otázkou, k jakému užitku a prospěchu by mohlo něco takového posloužit svobodné duši. Věru, tu by se každá, těžkého těla jednou zbavená duše jistě cítila nanejvýš nešťastná, kdyby musela vstoupit opět do těžkého těla a to hned navěky!

8) Mimoto by to byla také ještě věc, která by se nemohla nikdy snést s věčným Božím řádem, neboť Bůh Sám je nejčistší Duch a také lidé mají nakonec výhradně jen určení státi se navěky bohu podobnými duchy. K čemu by jim pak měla sloužit těla?!

9) Ano, lidé jsou také tam přioděni těly nikoli však těmito pozemskými hrubohmotnými nýbrž zcela novými duchovními těly, které tu povstávají z jejich pozemských dobrých skutků podle Mé vám nyní podávané nauky.

10) Mají-li se tedy tyto věci tak, jak se může někdo domnívat, že zmrtvýchvstáním těla se bude rozumět příští znovuoživení těchto těl pozemských?! Zmrtvýchvstáním těla jsou jen dobré, duši jedině pravý věčný život dávající skutky, které duše učinila v tomto těle spolubližním.

11) Kdo tedy Mou nauku slyší, ve Mne věří a podle toho jedná, toho Já Sám probudím o soudném dnu, který nastane ihned po vystoupení duše z tohoto těla a to tak, že tu krátkou dobu přeměny nikdo ani nezpozoruje; neboť tato přeměna se stane v nejrychlejším okamžiku.

12) A nyní myslím, že vám je všem také v této věci zcela jasno. Má-li však ještě někdo nějakou námitku anebo pochybnost, ať ji vysloví!“