25. Cesta Páně ke Kisjonovi.

1) Poté nám vyprávěla Marta, že mezitím přišlo k ní již několik templářů a příležitostně se vyptávali kam odcestoval Lazar a odkud nyní najednou přišlo těch mnoho dobrých dělníků. I odpověděla jim, že bratr Lazar odcestoval za důležitými záležitostmi dokonce snad do Egypta a brzy po odcestování najal někde tyto nutné dělníky a poslal je do Betanie.

2) Jeden farizeus se jí však tázal řka: „Nemůžeš nám těchto 20 dělníků přenechat ?“

3) MARTA však pravila: „Promluvte sami s nimi, neboť ani nevím, jsou-li to Židé, Řekové či Římané; mluví spolu všelikými jazyky!“

4) A ihned vyšel tento farizeus ven a začal vyjednávat s několika dělníky. Avšak tito jak se zdá, ho znali a pravili, že předně již nejsou Židé a i kdyby byli, může být ujištěn, že by již nesloužili žádnému farizeovi.

5) Tu odešli templáři domů a od té doby nebyl v Betanii ještě nikdo; nejspíše asi budou čekat na bratrův návrat.

6) I tázal se Mne LAZAR. co by se mělo dělat v tomto případě.

7) A JÁ jsem mu řekl: „Učiň, co učinila tvá sestra! Oni s dělníky nic nepořídí a tobě nebudou tedy moci dávat vinu.“

8) A tak to také bylo dobře a Lazar měl pak ve své domácnosti více klidu.

9) My však jsme zůstali, ježto zima již dosti pokročila a Mně bylo uzdravit již málo nemocných, jak bylo řečeno až do polovice zimy, střídavě u Lazara a hned zase u našeho hospodského, ve kteréžto době přijali noví učedníci s mnohou láskou a pevnou vírou od starých učedníků zcela novou nauku a dokonce si žádali nový křest.

10) JÁ však jsem jim pravil: „Postačí zatím, že jste přijali křest pravdy; zůstanete-li však při této nauce a budete-li podle ní žít a jednat, pak budete pokřtěni živým křtem a tehdy budete moci přijmout také křest Janův. Nastane však zanedlouho doba, v níž obdrží mnozí spíše pravý živý křest ohněm svatého Ducha nežli křest vodou.“

11) S tím byli noví učedníci zcela spokojeni.

12) Ve stanovenou dobu jednoho pondělí jsme však opustili s požehnáním Betanii a našeho hospodského a šli jsme zcela v dobré míře nahoru k moři Galilejskému. Zde jsme zastihli vhodnou loď a najali jsme ji do Kisu. Protože však byl již večer, netroufali si lodníci plouti v noci přes moře namítajíce, že v této době se stává moře k půlnoci velmi bouřlivé.

13) Učedníci však pravili: „Vy jste přece z Genezaretu - a neznáte moc Pána Ježíše z Nazaretu?“

14) Pravili lodníci: „Cože, Ježíš z Nazareta je zde?“

15) A JÁ jsem pravil: „Ano, Já jsem to!“

16) I pravili lodníci: „Ano, jsi-li to Ty, pak ať si třeba vlny na vlny vystoupí, my poplujeme! Vstupte jen na prostrannou loď; neboť má dobře a jistě místo pro 200 lidí!“

17) Vstoupili jsme tedy na loď a za příznivého větru jsme odpluli; a ačkoliv se směrem ke Kisu vlny vysoko zvedaly, lodníci je nedbali a při mírném měsíčním světle jsme přesto zcela dobře dorazili do klidného přístavu Kisu.

18) Když jsme vpluli do Kisjonova přístavu, byli tu ihned jeho sluhové a celníci a horlivě a úředně se nás vyptávali, co nás sem přivedlo, co jsme tu dělali, kam nás vede cesta a zda budeme platit mýto.

19) JÁ však jsem pravil: „Zavolejte Mně sem Kisjonu a pak se ihned dozvíte, co je nám tu dělat!“

20) Hned bylo posláno pro Kisjonu.

21) Přišel neprodleně osvětlen pochodněmi ku břehu a když Mne spatřil, zvolal pln radosti (KISJONA): „Ó, Pane, jakou čest mně hříšnému člověku prokazuješ, že jsi přišel v tak pozdní noci ke Mně?! O, budiž mi i se všemi, kteří jsou s Tebou, tisíckrát vítán! Pojďte všichni do mého velkého domu, také vy lodníci; neboť dnes dále nepojedete! Já vás obsloužím vším co nejlépe! Ó, převeliká radost, které se mně nyní tak neočekávaně dostalo, je přímo nevýslovná! Ó, pojďte, pojďte!“

22) Vystoupili jsme rychle z lodi na břeh a šli jsme ihned do domu Kisjonova, v jehož velkém pokoji bylo velmi teplo, neboť byl zcela dobře ohříván čtyřmi dobrými krby, v nichž plál čilý oheň. Celý dům byl uveden ihned v činnost a za necelé půl hodiny bylo na stolech mnoho nejlépe připravených ušlechtilých ryb a hojnost chleba a nejlepšího druhu vína, což nám všem přišlo velmi vhod; neboť od časného rána po odchodu z Lazarova domu jsme nic nejedli a nepili.

23) Já Sám jsem cítil po tak dlouhé cestě potřebu posílit tělo přirozenou cestou a tím více ovšem učedníci a toho se nám zde dostalo v nejhojnější míře. Jedli a pili jsme zcela v dobré míře a téměř po celou noc se vypravovalo mnoho o našich cestách a událostech, což vše nanejvýš zajímalo Kisjonu a jeho rodinu a nad čímž nemohl ani dost vyjádřit chválu a obdiv. Litoval jen, že Marie, která u něho strávila téměř celé léto, odcestovala právě na několik dní do Nazaretu, avšak brzy se opět vrátí. Slyšela však mnoho o Mých cestách a skutcích a nemůže pochopit, že je hodna takové milosti od Boha. Ví sice o všech zázračných událostech; avšak že by po nich následovalo to, o tom si nemohla předtím učinit náležitě jasné představy.

24) A tak nám Kisjona vypravoval ještě leccos ze života a chování Marie v Mé nepřítomnosti, jakož i o dvou synech Josefových, totiž o Joelovi a Josesovi, kteří zůstali doma a vedli dílo Josefovo dále. Avšak toto vše zde znovu podávat bylo by zbytečné a budiž to tedy opomenuto.

25) Také této noci jsme se neodebrali na žádné zvláštní lůžko, nýbrž zůstali jsme sedět na měkkých pohovkách a odpočinuli si zcela dobře v teplé místnosti a to tím spíše, že jsme si dopřáli klidu přes ranní hodiny. Proto jsme ani nesnídali; zato tím vydatnější byl oběd, k němuž jsme Já a Kisjona pozvali také našeho známého Filopolda z Kány na hranici Samaří a ještě několik jiných přátel.

26) Nuže, také to vše je věcí vedlejší; jelikož jsem však na popud Filopoldův podával přitom hlavní výklad o Prapodstatě Božího Ducha v protivě k veškerému stvoření, o čase a prostoru, o nekonečnosti a věčnosti, o přítomnosti a jsoucnosti Boha a o přítomnosti a jsoucnosti veškerého stvoření v čase a prostoru, což trvalo až do pozdní noci a tak se spojily oběd i večeře, může zde být tento výklad vhodně připojen, protože každému mysliteli podá a podat musí úplné poučení o hmotné a duchovní jsoucnosti člověka a o nejčistší duchovní Prajsoucnosti Boží.