272. Řeč proroků v podobenstvích.

1) Pravil vzdálený - soused: „Ó, Pane, mluvit bychom se nyní již odvážili, jen kdybychom věděli o čem! K tomu přistupuje, jak se samo sebou rozumí ještě to, že jsme všichni ještě až příliš plni myšlenek o tom, co vše jsme dnes slyšeli, viděli a zakusili. Směl-li bych se Tě ale jen pro svou osobu na něco tázat, pak je to, to, abys nám všem anebo pouze mně samému řekl, co bude jednou se mnou po jisté smrti tohoto těla.

2) Podrží pouhá duše své vědomí dále, anebo se probudí do vědomí teprve po zmrtvýchvstání těla, které hlásali proroci? Toto všeobecné zmrtvýchvstání se má stát v den soudný; kdy však tento den přijde, to je nanejvýš neurčité. V tento hrozný den přijmou prý spravedliví před Bohem věčnou odměnu v nebi a hříšníci věčný trest v pekle.

3) Nuže, to jsou věru nauky, s nimiž se mé srdce a také můj rozum nemohly nikdy úplně spřátelit! Jak tomu vpravdě rozumět, či stane se přesně doslova tak?

4) Věru, stane-li se to vše doslova tak, pak je to s lidstvem velmi smutné a za takovýchto okolností by bylo mnohotisíckrát lepší, kdyby se byl nikdo nenarodil a nestal člověkem! Jak mnoho tisíc tisíců lidí neví nic o našem učení, jsou temní pohané a jejich nezaviněným soudem bude pak věčný trest v nejhroznějším ohni pekelném!

5) Věru, když tak náležitě uvažuji o Boží moudrosti, lásce a dobrotě, pak se mi zdá takovéto konečné opatření s lidmi téměř nemožné! O Pane, Ty nám budeš moci o tom podat jistě lepší vysvětlení! Je-li však tomu tak, pak jsme my lidé nejnešťastnějšími tvory na celé Zemi!“

6) Pravil jsem JÁ: „Moji milí, tato věc se vám nyní pro tento okamžik dá těžko několika málo slovy vysvětlit; ale Já jsem toto vše Svým učedníkům dopodrobna vysvětlil a oni vám to vysvětlí znovu.

7) Co o tom psali proroci ze svého vnitřního vnuknutí, to napsali v obrazech, které jsou pouhými obdobami (podobenstvími) v nich skrytých holých pravd. Kdo tedy rozumí staré nauce o podobenstvích, tomu bude brzy jasno, co vše znamenají tyto obrazy proroků.

8) Vy jste o podobenstvích nikdy nic neslyšeli a tak také znáte z Písma jen hrubý přirozený smysl; ale v obrazech Písma proroků je vždy trojí smysl; předně přirozeno-duchovní, zadruhé pouze duchovní a za třetí čistě nebeský ze srdce Božího.

9) Podle smyslu prvého se mravní život člověka rozpoznává tím, že člověk jako přirozený člověk následkem řádné výchovy myslí a také jedná tak, že nelpí na hmotě, nýbrž se odvrací od hmoty a používá jí jen potud, aby pomocí ní vnikal stále hlouběji a jasněji do čistého duchovna. Kdo to koná jsa k tomu vyučován, ten pak nalezne brzy obdobu mezi hmotou a duchem. Má-li to, pak vejde z duchovního do nebeského aneb do čistého duchovna. Odtud přejde pak snadno do čistě božsky nebeského. Teprve tehdy se mu stane úplně jasné, co vše v podstatě jako úplně odhalené obsahuje Písmo proroků.

10) Kdo však má již za všechno jen pouhé hmotné obrazy v Písmu ten dokazuje, že on sám je ještě pouhá hmota, která je a musí být souzena a že ve svém vědomí a pocitu za doby svého pozemského života podržuje dále její soud a ocitá se ve stálé bázni a úzkosti, že také se svou duší po odpadnutí těla se octne v onom čistě hmotném stavu, ve kterém Písmo obrazně líčí a popisuje stav hmoty.

11) Já však pravím tobě a vám všem, že se má na onom světě vše jinak, nežli jak je to podáno v obrazech Písma.

12) Slova Písma se podobají skořápce vejce, v ní se skrývá také trojnost, totiž bílé a žluté a uprostřed žlutého teprve červenavé životní klubíčko, které v sobě skrývá zárodek života.

13) Tento obal musí však být v hmotném světě všude tam, kdekoli něco je, aby ono nejvnitřnější božské nemohlo být nikde a nikdy nikým znečištěno. Protože však všude ve všem přirozeném vězí duchovní, nebeské a božské, což zřejmě dokazuje všudypřítomnost vůle Boží, je také obdoba mezi vším, co se vyskytuje ve světě, v říši duchovní, v nebi a konečně i v Bohu Samém.

14) Moji učedníci však, kteří nyní již mají znalosti o velmi mnohých věcech, oznámí vám za Mého delšího pobytu ve vašem středu jasně ještě podrobnosti o tom a při mnohých příležitostech vám ukáží, že jsou Mými učedníky - až na jednoho, jenž dosud zrovna příliš mnoho nepochopil následkem svého stále ještě světsky zištného hrabivého srdce. Avšak ostatních jedenáct a písař Matouš se stali již zcela zdatnými bohomoudrými muži a budete se moci od nich mnoho naučit a dovědět; jen je poslouchejte!“

15) Tu praví PETR: „Pane, Tvé božské svědectví je zajisté nade všechna svědectví tohoto světa; jenže my ho nejsme ještě dávno hodni!“

16) Pravil jsem JÁ: „Mezi lidmi ve světě neexistuje žádná jiná hodnost, leč ta, že jsou Božími obrazy a proto také má člověk bližního milovat a si vážit. A slyší-li někdo Mé slovo, věří mu a podle něho jedná, pak je také hoden toho, abych o něm vydal řádné pravé svědectví; neboť kdo je Mým svědkem zde, toho nejplatnějším svědkem jsem také já před svým Otcem v nebi všeho života. Dám-li však někomu svědectví také před světem, nečiním to abych ho před světem oslavoval, nýbrž tím jen oznamuji, že je v něm pravda z Boha. A takto již můžete snést Mé svědectví!“