231. O smrti Páně a budoucnost Jeho učedníků.

1) (MATHAEL:) „Jak asi se bude vyjímat tato záležitost v Jeruzalému? Známe noc chrámu, jeho neomezenou vládychtivost a lakotu a skryté nepřátelství vůči Římanům. Kdyby Se Pán nyní přece jen snad odebral nahoru do Jeruzalému - jak bylo možno z mnohého z Jeho dřívějších slov vyrozumět, - jak se bude k tomu tvářit chrám a jak vládychtivý a rozmařilého života chtivý Herodes?!

2) Jsem toho mínění, že nevyhnutelným následkem toho bude strašné všeliké rozčilení v Jeruzalému! Tu bude platit: Buď nechat oheň s nebe pršet anebo z města vší záhuby uprchnout, aby člověk nebyl co nejhanebněji osočován! Leč to i ono málo prospěje, neboť kde si jednou postavil své hnízdo satan, tam se již nebudou líhnout holubi tak jako v hadích děrách kuřata. Ať se tu dělá cokoli, satan zůstane satanem, dokud potrvá poslední zrnko písku této Země. - Co o tom soudíte?“

3) Praví FILOPOLD: „To, vznešený příteli, se mi zdá být poněkud příliš vysoko nad obzorem našeho poznávání! Všemohoucímu a nejmoudřejšímu Duchu Božímu bude snad přece všechno možné a tedy také zkrocení Jeruzalému!? Pohleď na pyšné město Cesareu Filippi! Kde a co je nyní to pyšné město, které začínalo dláždit své ulice zlatem a drahokamy? Je z něho žalostná zřícenina! Myslíš, že toto Pán také brzo nedopustí na nevěstkářský Jeruzalém?

4) Pravím tobě: Za sto let nebude možno ani zjistit místo, na kterém stával pyšný Jeruzalém! Nechme tedy podle mínění Murelova také to; neboť Pán bude nejlépe vědět, co tu bude třeba činit!

5) Nestarejme se nyní o nic jiného, než abychom sami zůstávali ve světle Páně; to ostatní již On Sám uspořádá a co nejlépe zařídí! Nejste oba také téhož mínění?“

6) Praví MATHAEL: „Je již jednou všemu tak, jak to nyní vyslovili Murel a Filopold; ale já vím nyní ještě něco, co vy dva bezpochyby nevíte a vím to z úst Pána Samého a protože to vím, mluvil jsem také k vám tak, jak jsem mluvil.

7) Pán půjde jako člověk za nějakou dobu do Jeruzalému, bude tam učit a konat veliké zázraky. Tím bude chrám velmi zkrácen, velice se rozhořčí a bude se snažit Pána uchopit a usmrtit, - podnik, k němuž by už nyní měl chrám největší chuť. A slyšte! Pán Se nechá chrámem uchopit a tělesně usmrtit! To jsou Jeho nejvýš vlastní slova.

8) Ale On zůstane jen tři dny jaksi zdánlivě mrtvý, ovšem jen tělem, pak vstane z mrtvých a tehdy teprve zničí všechnu noc a její soud. Teprve pak udělí všem Svým apoštolům opravdovou moc a opatří je vší silou Svého Ducha, Své moudrosti a lásky.

9) Svých dvanáct starých učedníků, kteří jsou a byli všeho svědky, vyšle jistě do veškerého světa, aby hlásali Jeho svaté evangelium.

10) Ale co se stane potom s námi? Protože jsme nebyli od počátku svědky, udělí nám něco z oné milosti? Nuže, to se jistě stane! Co se však potom s námi stane? Vy dva to máte snazší a můžete se jaksi k tomu všemu smát; já však musím snad zítra nebo pozítří pryč, daleko odtud do studených krajin Pontu a budu tam vést a spravovat hrubé národy a napříště nebudu již moci být svědkem všeho toho, čemu Pán ještě bude příště učit a co bude konat! Kdo mně o tom podá zprávu a kdo mně bude moci říci, zda mé vedení národů bude úplně souhlasit s Boží vůlí?“